Zdravotníci její stav spojovali s hormonálními změnami souvisejícími s menopauzou. Místo rychlého dovyšetření tak Claire měsíce žila v nejistotě a s postupně se zhoršujícími příznaky.
Diagnóza, která obrátila život naruby
Teprve po mnoha dalších návštěvách lékařů přišel zlom: Claire byla diagnostikována s nádorem mozku zvaným oligodendrogliom. Jde o typ nádoru, který může růst pomaleji, ale i tak představuje zásadní ohrožení života a může výrazně zasáhnout do fungování člověka.
„Když posloucháte příběhy jiných lidí s nádorem na mozku, zjistíte, že je zpočátku také nikdo nebral vážně. A pak si položíte jedinou otázku: Bože, proč jste mě jednoduše neposlali na vyšetření?“
Claire se zpětně dívá na své potíže jako na signály, které do sebe zapadaly: kolapsy, nevolnost při vstávání, motání hlavy. Po sdělení diagnózy navíc přišel další tvrdý zásah – lékaři jí měli oznámit, že vyhlídky nejsou dobré a že prognóza se pohybuje kolem 10 až 15 let života. Podle informací, které získala, mělo být prvních několik let relativně „kvalitních“, než se nádor začne výrazněji promítat do psychiky a chování.
Tři operace, chemoterapie bez efektu a konec možností
Léčba už u Claire probíhá delší dobu a nebyla jednoduchá. Podstoupila tři operace, ale podle dostupných informací se chirurgům podařilo odstranit jen přibližně polovinu nádoru. Následná chemoterapie nezabrala a radioterapie byla vyhodnocena jako příliš riziková kvůli možným závažným vedlejším účinkům.
Situace se tím dostala do bodu, kdy v rámci britského veřejného zdravotnictví (NHS) pro ni údajně nezůstaly další standardní možnosti. Rodina proto začala hledat cestu mimo domácí systém – a to i za cenu obrovských finančních nároků.
Naděje v Německu: personalizovaná „vakcína“
Zásadní záblesk naděje přišel ve chvíli, kdy se Claire dozvěděla o specializované klinice v Německu. Ta má nabízet experimentální léčbu formou personalizované „vakcíny“ vytvořené z vlastních nádorových buněk pacienta. Právě tato varianta pro ni představuje možnost, která by mohla prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu.
Jenže s nadějí přišla i další rána: cena léčby je mimořádně vysoká. Odhaduje se přibližně na 350 000 liber (více než 400 000 eur), a to bez započtení cest, ubytování a opakovaných návštěv, které mohou být nutné.
Dům v loterii: drastický krok, aby měla šanci
Aby se k léčbě vůbec mohla dostat, rozhodla se Claire pro řešení, které působí až neuvěřitelně: nabídla svůj dům v hodnotě 800 000 liber do veřejné loterie. Právě nemovitost, ve které prožila více než dvě dekády, má být klíčem k získání prostředků na další boj.
„Žiji tu 21 let, je to můj domov a tohle místo miluji. Když jsme loterii spouštěli, rozplakala jsem se. Nechci se stěhovat. Ale domov si můžete vytvořit kdekoli – nemusí být velký ani luxusní. Pokud to znamená, že budu žít, stojí to za to,“
Loterie podle zveřejněných informací běží na specializované platformě a má trvat šest měsíců. Cena jednoho losu je pět liber. Pro Claire jde o mimořádně osobní a emocionálně náročný krok – vzdát se místa, které pro ni znamenalo bezpečí.
„Chci žít.“ Strach, riziko a boj o budoucnost dětí
Claire zároveň otevřeně přiznává, že ani tato cesta nemusí přinést výsledek. Experimentální léčba nemusí fungovat a peníze se mohou vyčerpat bez kýženého efektu. Přesto se rozhodla riskovat, protože alternativou je smířit se s tím, že další možnosti už nepřijdou.
„Možná si jednou řeknu: Bože, proč jsme to udělali? Ale to zjistíte jen tehdy, když to zkusíte. Já chci žít. Chci vidět své děti vyrůstat.“
Veřejná sbírka na podporu její léčby už podle dostupných údajů získala více než 23 000 liber, cíl je však stále velmi vzdálený. Claire tak dál sází na kombinaci sbírky a loterie – a na to, že se podaří vybrat částku, která jí umožní odjet na léčbu, jež pro ni představuje poslední velkou šanci.
