Brzy se stala známou tváří romantických komedií a operet. Nezůstalo však jen u domácí scény: prosadila se také v Německu, kde filmový průmysl nabízel velké příležitosti i mezinárodní dosah. V době, kdy její popularita rostla, se však Evropa začala měnit – a s ní i pravidla hry.
Nástup nacismu a vztah, který změnil vše
S nástupem nacismu se kultura i média dostaly pod přísnou kontrolu. Významnou roli v tom měl Joseph Goebbels, tehdejší ministr propagandy, který podle dobových svědectví dohlížel na to, co se bude natáčet, hrát i veřejně prezentovat. Právě on se o Baarovou začal osobně zajímat a mezi oběma se rozvinul milostný vztah.
Vztah s jedním z nejmocnějších mužů nacistického režimu však nebyl jen soukromou záležitostí. Goebbels měl manželku i děti a jakmile se jejich poměr začal veřejně probírat, přineslo to Baarové zásadní následky. Situace se vyhrotila natolik, že byla vykázána z filmové společnosti a čelila ostré kritice i odsouzení.
Kariéra pod tlakem skandálu
Baarová se snažila svou profesní dráhu znovu nastartovat, jenže skandál a politické souvislosti její pověst výrazně poškodily. Nakonec se vrátila do Čech, kde se však stíny minulosti nevytratily – naopak se s blížícím se koncem války a poválečným vyrovnáváním s kolaborací stávaly ještě tíživějšími.
Poválečná realita: minulost jako cejch
Po válce se Baarová podle dostupných informací pokoušela vrátit k práci i v Německu, jenže její jméno bylo dlouhodobě spojováno s nacistickou érou. Ať udělala cokoli, minulost se jí držela. Přesto se snažila pokračovat v herecké kariéře, i když čelila nenávisti a útokům a její veřejný obraz byl poznamenán tím, co se odehrálo v době její největší slávy.
Její pozdější život poznamenal psychický tlak, zdravotní problémy i alkohol. Z někdejší hvězdy, která měla před sebou otevřený svět, se stávala žena, již minulost pronásledovala v soukromí i na veřejnosti.
Smrt v Salcburku a otázky, které zůstaly
Lída Baarová zemřela v roce 2000 ve věku 86 let v Salcburku. Její osud se stal předmětem dalších zpracování včetně dokumentárního filmu, který se pokusil nabídnout širší pohled na její životní cestu.
Příběh Baarové dodnes vyvolává silné emoce a otázky: byla vnímána jako zavrženíhodná postava, nebo spíše jako žena, kterou semlely okolnosti a mocenské struktury doby? Jisté je, že její život ukazuje, jak rychle se může sláva proměnit v pád – a jak dlouho dokáže minulost člověka držet v sevření.
