Tento odborník vysvětluje, že střevní mikroflóra – soubor „dobrých“ a „špatných“ bakterií ve střevech – má zásadní vliv nejen na trávení, ale i na imunitu, psychiku a celkovou kondici člověka. Narušení této rovnováhy se proto může projevit velmi různorodými příznaky, které si lidé obvykle se střevy ani nespojují.
„Příznaky poruchy střev mohou být velmi rozmanité, ale zároveň mohou poukazovat i na jiné zdravotní potíže,“ uvedl dr. Matić a dodal:
„Pokud pociťujeme neustálou únavu, nespavost, nadýmání, slabou energii, podrážděnost či agresivitu… Pokud se objevují problémy se srdcem, ztráta chuti k jídlu, pokles soustředění, zapomnětlivost, těžké trávení, zácpa, bolesti břicha, střev a žaludku – všechno to může být důsledkem narušené střevní flóry, ale nemusí to vždy znamenat onemocnění samotných střev.“
Když se mikrobiom rozpadá: od zažívacích potíží k autoimunitě
Nerovnováha střevních bakterií podle profesora Matiće neznamená pouze nepohodlí v podobě nadýmání či zácpy. Upozorňuje, že dlouhodobě narušená střevní mikroflóra může být jedním z faktorů vzniku závažnějších onemocnění.
„Pokud je funkce střev narušena, mohou se objevit autoimunitní onemocnění, ba dokonce i onkologická. Proto je důležité „krmit“ dobré bakterie správnými potravinami. Pokud prospěšné bakterie v našem mikrobiomu dominují, brání množení patogenních.“
Podle něj je proto zásadní nejen řešit akutní potíže, ale dlouhodobě se starat o složení střevního mikrobiomu – především prostřednictvím stravy. Tím se podle odborníků může snížit riziko některých chronických onemocnění a posílit přirozená obranyschopnost organismu.
Probiotika v hlavní roli: proč jsou důležitá pro děti i dospělé
Živé kultury jako štít pro střeva a imunitu
Profesor Matić zdůrazňuje, že probiotika představují jeden z klíčových nástrojů, jak střevní mikrobiom podpořit. Nejde přitom jen o módní trend v podobě kapslí a prášků, ale o živé kultury, které mají konkrétní biologický účinek.
„Probiotika jsou živé bakteriální kultury – nejčastěji laktobacily a bifidobakterie. Nacházejí se v doplňcích stravy i v některých potravinách, zejména mléčných. Jejich úkolem je posílit mikroflóru, zabránit zvýšené propustnosti střev a snížit riziko mnoha onemocnění. Probiotika potřebují děti i dospělí.“
Odborník připomíná, že střevní bariéra funguje jako filtr mezi vnějším prostředím a naším organismem. Pokud je narušena, mohou se do krve dostávat látky, které tam nepatří, což může spustit zánětlivé reakce a další komplikace. Probiotika mají podle něj pomáhat tuto bariéru stabilizovat.
Kdy doplňky škodí: varování před přehnanou suplementací
Současný trend užívání nejrůznějších doplňků stravy profesor Matić komentuje s opatrností. Upozorňuje, že příliš vysoké dávky vitamínů a minerálů ve formě suplementů nemusí být pro organismus přínosné.
„Příliš vysoký příjem vitamínů ze suplementů není prospěšný. Vitaminy a minerály bychom měli přijímat především ze stravy.“
Podle něj by základ měla vždy tvořit pestrá a vyvážená strava, zatímco doplňky stravy mají být pouze podpůrným prostředkem v situacích, kdy je jejich užívání odůvodněné – například po dohodě s lékařem.
Co jíst pro zdravý mikrobiom: kozí výrobky a kvašená zelenina
Fermentované potraviny jako přirozený zdroj probiotik
Profesor Matić doporučuje zařadit do jídelníčku potraviny, které přirozeně obsahují prospěšné bakterie. Zvláštní pozornost věnuje kozím mléčným výrobkům a fermentované zelenině, které mohou podle něj výrazně přispět k rovnováze střevní mikroflóry.
Lékař doporučuje:
- kozí mléko a kozí jogurt,
- fermentovanou zeleninu – kysané zelí, kyselé okurky, papriky.
Zároveň však upozorňuje, že ani s těmito potravinami není vhodné to přehánět.
„Ani s fermentovanými potravinami to není třeba přehánět, protože obsahují hodně histaminu.“
U citlivějších osob mohou totiž vyšší dávky histaminu vyvolat nepříjemné reakce – od bolestí hlavy až po zažívací potíže či kožní projevy. I u „zdravých“ potravin tak platí pravidlo umírněnosti.
Nápoj, který míří přímo na játra: proč profesor vyzdvihuje právě syrovátku
Syrovátka jako rychlé palivo pro svaly a orgány
Ve svém výkladu se profesor Matić zvlášť zastavuje u jednoho nápoje, který podle něj vyniká schopností podpořit regeneraci organismu – syrovátky. Tento vedlejší produkt při výrobě sýra býval v minulosti považován spíše za odpad, dnes se ale vrací na scénu jako ceněný zdroj bílkovin.
„Syrovátka je výborná i při kocovině, protože se rychle rozkládá. Nezůstává dlouho v krvi, ale okamžitě přechází do svalů a orgánů. Jsou to čisté proteiny. Syrovátka má schopnost regenerovat játra.“
Podle profesora se tak syrovátka může hodit nejen po nadměrné konzumaci alkoholu, ale i v období zvýšené zátěže, při rekonvalescenci či jako doplněk jídelníčku u lidí, kteří chtějí podpořit činnost jater a střev.
Litr denně a první změny za deset dní? Játra reagují jako první
Profesor Matić jde ve svých tvrzeních ještě dál a uvádí i konkrétní množství, které podle něj přináší viditelné výsledky. Tvrdí, že pravidelná konzumace syrovátky ve vyšším objemu může přinést rychlou odezvu organismu.
„Pokud pijete přibližně litr syrovátky denně, prvních pozitivních změn si všimnete už po deseti dnech. Játra a střeva reagují nejrychleji.“
Tento názor naznačuje, že játra a střeva podle něj patří k orgánům, které na změnu stravy reagují velmi rychle. Zlepšení může mít podobu vyšší energie, lepšího trávení či ústupu některých nepříjemných příznaků spojených s narušeným mikrobiomem.
Profesor zároveň v úvodu svého vystoupení zdůraznil význam tohoto nápoje i frekvenci jeho pití: „Tento nápoj byste měli pít klidně i litr denně.“ Podle jeho slov „játra reagují okamžitě…“, což ještě více přitahuje pozornost k možnému vlivu syrovátky na regeneraci organismu.
Střevní mikrobiom jako skrytý dirigent zdraví
Výroky profesora dr. Momčila Matiće znovu otevírají debatu o tom, jak velkou roli hraje složení střevních bakterií v našem každodenním fungování. Od únavy a nespavosti přes zažívací potíže až po riziko autoimunitních a onkologických onemocnění – všude tam může mít podle něj mikrobiom svůj podíl.
Jako možnou cestu k nápravě zmiňuje kombinaci probioticky bohatých potravin, rozumného přístupu k doplňkům stravy a zařazení syrovátky jako nápoje, který má podle jeho zkušeností výrazně podpořit regeneraci jater i střev. Přestože individuální reakce se mohou lišit a při zdravotních potížích je vždy na místě konzultace s lékařem, jeho doporučení ukazují, jak zásadní vliv může mít každodenní strava na naše celkové zdraví.
