„První dáma není žádná funkce,“ zdůraznila jednoznačně.
Podle jejího pohledu by zavedení platu dávalo smysl jen v jednom jediném případě – kdyby Češi v přímé volbě nevolili jen samotného prezidenta, ale prezidentský pár jako celek. Teprve tehdy by podle Klausové bylo možné mluvit o legitimním mandátu pro oba, a tedy i o řádném finančním ohodnocení.
V současné situaci ale vidí roli první dámy jako přirozené pokračování osobního vztahu, nikoli jako samostatnou politickou funkci.
Podpora partnera ano, nárok na výplatu ne
Livia Klausová zároveň zdůraznila, že podpora partnera ve vysoké funkci je věc naprosto přirozená – a rozhodně není ničím výjimečným. Podle ní je běžné, že žena stojí po boku muže, který nese velkou profesní zodpovědnost, aniž by za to pobírala samostatnou mzdu.
„Když je manžel špičkový lékař, jeho žena přece také nedostává plat za to, že mu stojí po boku,“ připodobnila situaci zcela otevřeně.
Tím dala jasně najevo, že podle ní není automatický nárok na plat jen proto, že někdo doprovází významného partnera, byť jde o prezidenta republiky. Vnímá to jako součást partnerského života, nikoli jako zaměstnání.
Systémové problémy? Ano, ale jinde než na Hradě
Přesto Klausová nezůstala jen u kritiky nápadu na mzdu pro Evu Pavlovou. Uznala, že některé otázky by si systémovou debatu rozhodně zasloužily – jen podle ní neleží na dvoře Pražského hradu.
Zmínila například manželky diplomatů, které často kvůli partnerově kariéře opouštějí vlastní profesi, stěhují se do zahraničí a věnují se reprezentaci země, aniž by za to měly jakýkoli oficiální pracovní status.
Podle Klausové je právě tady skutečný problém: několik let strávených v zahraničí, někdy bez možnosti regulérně pracovat, se jim hůře započítává do důchodu. Zatímco u první dámy jde podle ní spíš o společenskou rovinu, u partnerů diplomatů narážíme na reálné existenční dopady.
Tím naznačila, že pokud má stát něco řešit, pak spíše postavení partnerů ve službách státu dlouhodobě v cizině, než plat první dámě v Česku.
Vzpomínky na Hrad: prezidenti, panovníci i císař
V souvislosti se současnou debatou se Livia Klausová vrátila i do doby, kdy sama stála po boku prezidenta Václava Klause na Pražském hradě. Připomněla, že role první dámy rozhodně není jen o úsměvech na recepcích – ale ani o tom, že by měla být považována za druhého politika v zemi.
Během let na Hradě se setkala s celou řadou světových osobností – od amerických prezidentů George H. W. Bushe, George W. Bushe, Billa Clintona či Baracka Obamy, až po britskou královnu Alžbětu II. nebo japonského císaře.
Z jejích slov bylo zřejmé, že právě osobní setkávání, diplomacie a reprezentace patřily k nejsilnějším momentům jejího působení. Přesto ani tehdy neuvažovala o tom, že by měla být za tuto činnost brána jako placená oficiální funkcionářka.
Blízký vztah s Dominikem Dukou
Klausová zavzpomínala také na přátelský vztah s kardinálem Dominikem Dukou, který podle ní vynikal nejen svou církevní autoritou, ale i lidskostí a osobní blízkostí k její rodině.
Právě taková setkání a vazby podle ní tvořila podstatnou část toho, co první dáma skutečně dělá – reprezentuje, propojuje lidi, buduje vztahy. Ani v jednom z těchto bodů ale nevidí důvod, proč by měla být role první dámy postavena na oficiálním platu.
Jasný vzkaz Pavlové i veřejnosti
Výrok „První dáma není žádná funkce“ tak není jen drobnou poznámkou do debaty, ale velmi jasně vymezeným postojem bývalé první dámy. Livia Klausová tím nepřímo vzkazuje, že status manželky prezidenta stojí především na osobní volbě, vztahu a ochotě reprezentovat, ne na tabulkovém platu a nároku na výplatní pásku ze státního rozpočtu.
Současnou diskusi kolem Evy Pavlové tak vnímá spíše jako vybočení – a zároveň připomíná, že pokud má stát někde napravovat nespravedlnost, pak by se měl dívat hlavně na partnery a partnerky, kteří kvůli službě státu obětovali vlastní kariéru, a jejich roky v zahraničí se jim pak nepočítají tak, jak by měly.
Otázka, zda má být první dáma placena jako „politička ve stínu“, tak zůstává dál otevřená – Livia Klausová však dala velmi jasně najevo, na které straně téhle barikády stojí.
