Láska k hudbě však byla silnější. Využil příležitost, kdy rodiče odjeli na dovolenou, a přidal se k orchestru Jaroslava Mikuly. Byl mu teprve osmnáct let, když si začal razit cestu mezi hvězdy.
Raketový start
Kariéra Karola Duchoně se rozjela obdivuhodným tempem. První úspěchy sbíral na soutěžích jako Zlatá vločka a brzy se stal stálicí festivalů jako Oravské synkopy či Bratislavská lyra. Jeho popularita vyvrcholila, když v roce 1969 zazářil v pořadu Malá televizní hitparáda s písní Sugar, Sugar.
V sedmdesátých letech se probojoval i do finále festivalu Yamaha v Japonsku, odkud si přivezl přezdívku slovenský Tom Jones.
Obdiv Karla Gotta
Dokonce i Karel Gott měl před Duchoněm respekt. „Kdybych já měl to, co tobě nadělil Bůh, byl bych šťastný. Já jsem si to všechno musel vydřít,“ přiznal Gott na jednom z festivalů.
Na otázku, proč nikdy Duchoně nepozval do svého televizního pořadu, odpověděl s upřímností sobě vlastní: „Protože kdybys to rozbalil, všichni by zjistili, že jsi lepší než já.“
Pád do propasti
S rostoucí slávou však přišly i temné stránky – alkohol, hazard a nespoutaný životní styl. Duchoň začal pít, a to i během vystoupení. Po rozvodu a narůstajících dluzích už nebyl schopen kariéru restartovat.
Dětská nemoc – žloutenka – zanechala jeho tělo oslabené, a konzumace alkoholu mu přivodila vážné zdravotní komplikace. Na podzim 1985 se jeho stav dramaticky zhoršil – nafouklé břicho, selhávající ledviny, žloutenka. Po dvou měsících v nemocnici ve věku 35 let zemřel.
Dědictví nezapomenutelného hlasu
Přestože odešel příliš brzy, jeho písně, jako například „V dolinách“, žijí dál. Skladbu dokonce později přezpívala Katarína Knechtová, čímž připomněla sílu Duchoněho odkazu i nové generaci.
Karol Duchoň – zpěvák, kterého obdivoval i Karel Gott, ale kterého vlastní démoni stáhli k zemi dřív, než mohl naplno ukázat, co v něm bylo.
