Myšlenka, že nás naši milovaní po smrti sledují z nebe, přináší obrovskou útěchu. Říkáme si to u hrobů, opakujeme to dětem, když jim zemře prarodič. Jenže málokdo si uvědomuje odvrácenou stranu této lákavé představy. Pokud nás totiž lidé z onoho světa skutečně vidí, znamená to, že mají přístup i do našich nejpřísněji střežených chvil. Vidí nás v ložnici, vidí nás, když pláčeme ponížením, a vidí každé naše tajné selhání.






