Aktuálně zaznamenávané nízké venkovní teploty představují zvlášť vysoké riziko pro chronicky nemocné osoby, především pro pacienty s onemocněním cév, jako je ateroskleróza a další cévní choroby, protože zvyšují riziko infarktu. V chladu dochází k reflexnímu zúžení cév, aby se omezily tepelné ztráty. Tento jev ale zároveň může výrazně zhoršit prokrvení srdečního svalu a u lidí s již poškozenými cévami může spustit závažné kardiovaskulární komplikace.
Ohrožení nejsou jen kardiaci: senioři a diabetici často ani netuší, že mají problém
Lékaři upozorňují, že zvýšené opatrnosti by se měli držet i starší lidé a diabetici. U těchto skupin jsou problémy s cévami časté, aniž by o nich pacienti věděli, protože nemají stanovenou diagnózu nebo nepociťují výrazné příznaky. Přechod z tepla do mrazu tak může odhalit skryté potíže tím nejhorším možným způsobem – náhlým zhoršením zdravotního stavu.
Riziko navíc roste, pokud člověk vychází ven v době, kdy teploty klesají nejníže – brzy ráno nebo pozdě večer. Právě tehdy se kombinují nízké teploty, vítr a často i vyšší vlhkost vzduchu, což ochlazování organismu ještě urychluje.
Jak správně vyjít z tepla: tělo potřebuje čas na adaptaci
Zdravotníci doporučují, aby si lidé plánovali vycházky v mrazivých dnech pokud možno na polední a odpolední hodiny, kdy bývá nejtepleji. Stejně důležitý je však i samotný způsob, jakým domov opouštíme. Zásadní chybou je prudké vyběhnutí z přetopeného bytu přímo do mrazu bez jakékoli přípravy.
Odborníci radí vyhnout se náhlému odchodu z vytopeného prostoru ven. Vhodnou strategií je například před odchodem otevřít okna a krátce vyvětrat místnost v době, kdy se chystáte odejít. Teplota v interiéru tak mírně klesne a rozdíl mezi vnitřním a venkovním prostředím nebude pro tělo tak drastický.
Další možností je strávit několik minut na chodbě domu nebo v nevytápěném zádveří. Tělo si v tomto mezistupni může začít zvykat na chladnější vzduch a přechod do skutečného mrazu pak nebude tak šokový. Tento jednoduchý krok může hrát zásadní roli hlavně u lidí s oslabeným srdcem nebo cévami.
Vítr, davy a nákazy: co radí lékaři
„Pokud fouká vítr, chraňte si ústa a hrdlo šátkem nebo šálou a snažte se nezdržovat se příliš dlouho venku, protože když fouká vítr, snadněji prochladnete a kromě horečky vás může bolet v krku. Také je dobré vyhýbat se velkým davům lidí, zejména těm v obchodních centrech. Pokud se musíte v takovém prostoru zdržovat, noste roušku,“ zní rady lékařů.
Silný vítr výrazně zvyšuje pocit chladu a zrychluje ochlazování těla, zejména v oblasti dýchacích cest. Zakrytí úst a krku šálou nebo šátkem pomáhá ohřívat vdechovaný vzduch a snižuje podráždění sliznic, které je vstupní branou pro viry a bakterie.
Současně lékaři upozorňují na zvýšený výskyt respiračních onemocnění. V těchto dnech je zaznamenán vysoký počet případů chřipky i onemocnění covid-19, zejména mezi starší populací. S návratem dětí do škol se očekává další nárůst počtu nakažených, což zvyšuje tlak na zdravotnický systém i riziko pro zranitelné skupiny.
Omezení pobytu ve velkých uzavřených prostorech s vysokou koncentrací lidí, jako jsou obchodní centra, tak není jen otázkou komfortu, ale i ochrany zdraví. Tam, kde se pobytu v davu nelze vyhnout, má smysl zvážit použití respirátoru či roušky, zejména u starších osob a chronicky nemocných.
Teplé nápoje, léky a jídlo: co by chroničtí pacienti neměli podcenit
Po návratu z mrazivého prostředí je důležité tělo zahřát postupně a šetrně. Lékaři doporučují vyhýbat se studeným nápojům, které by mohly dále ochlazovat organismus. Mnohem vhodnější je dopřát si teplý nápoj – například horký čaj nebo kakao, který pomůže zvýšit tělesnou teplotu a podpořit prokrvení.
U chronicky nemocných pacientů a starších lidí hraje v zimních měsících klíčovou roli také pravidelné a správné užívání předepsaných léků. Změny tlaku, teploty a zvýšená zátěž organismu v mrazu mohou ovlivnit jejich zdravotní stav, a proto je zásadní, aby léčbu nijak neupravovali na vlastní pěst.
Pokud mají pocit, že se jejich stav mění, nebo že by bylo vhodné dávkování či kombinaci léků upravit, měli by vždy nejprve kontaktovat svého lékaře, nikoli experimentovat bez odborného dohledu. Samovolné změny medikace mohou mít vážné následky, zejména u kardiaků, diabetiků a dalších rizikových pacientů.
Výživa a nákupy v mrazech: plánování jako součást prevence
V období nízkých teplot je pravidelná a kvalitní výživa mimořádně důležitá. Tělo potřebuje více energie na udržení teploty, a pokud jí nedostává, je oslabené a hůře čelí infekcím i fyzické zátěži. Platí to dvojnásob pro seniory a chronicky nemocné, kteří mají často omezenou možnost pohybu.
Pro tyto skupiny může být v mrazivých dnech náročné chodit na nákupy několikrát týdně. Odborníci proto doporučují myslet dopředu: vytvořit si plán jídel a seznam potravin na více dní a udělat větší nákup najednou – ideálně v doprovodu rodiny nebo blízkých. Tím se sníží nutnost častého vystavování se mrazu i kontaktu s větším množstvím lidí.
Praktické je mít doma zásobu trvanlivých potravin, které umožní připravit výživná a teplá jídla: luštěniny, těstoviny, rýži, konzervy s kvalitním obsahem, mraženou zeleninu nebo vývary. Teplá strava v kombinaci s dostatečným pitným režimem je jedním z pilířů zimní prevence.
Jak z mrazů udělat menší hrozbu
Silné mrazy samy o sobě nejsou pro zdravého člověka automaticky smrtelně nebezpečné, ale v kombinaci s chronickými onemocněními, špatným oblečením, prudkými teplotními změnami a podceněním prevence se mohou stát spouštěčem vážných zdravotních komplikací.
Klíčové je proto několik jednoduchých zásad: nepodceňovat rozdíl mezi teplotou doma a venku, neodcházet z přetopeného bytu náhle, chránit dýchací cesty před větrem, vyhýbat se davům v době zvýšeného výskytu respiračních infekcí, důsledně užívat předepsané léky a dbát na dostatečně vydatnou stravu i pitný režim.
