Podle řady poznatků z kognitivní psychologie mohou podobná cvičení podporovat pozornost k detailu, koncentraci i schopnost rychle měnit strategii hledání, když první postup nefunguje. Nejde tedy jen o „dobrý zrak“, ale také o to, jak efektivně mozek zpracovává vizuální podněty.
Výzva: Dvě B v moři písmen R
Teď přichází samotný test. V následujícím obrázku jsou mezi písmeny R schovaná dvě písmena B. Zkuste je najít co nejrychleji.
„V moři R jsou ukryta dvě B.“
„Dokážete je najít za méně než 8 sekund? Není to jen test vašeho zraku. Je to bitva o rychlost zpracování vašeho mozku!“
Na co si dát pozor
Písmena jsou záměrně velmi podobná a na první pohled splývají. Pomoci může, když očima neprohlížíte celý obraz chaoticky, ale rozdělíte si ho na řádky a postupujete systematicky. Další trik je na chvíli změnit vzdálenost od obrazovky nebo přimhouřit oči – někdy to zvýrazní odlišný tvar.
Znamená rychlý nález vyšší inteligenci?
Podobné výzvy se často spojují s tvrzením, že kdo je vyřeší rychle, má „mozek jako počítač“. Je fér dodat, že samotný výsledek z jedné hádanky není test IQ. Přesto se v materiálech k vizuálním úlohám běžně uvádí, že lidé, kteří v nich vynikají, mívají nadprůměrné schopnosti v oblasti pozorování a rozpoznávání vzorů.
„Studie naznačují, že jedinci, kteří vynikají v takových vizuálních výzvách, často prokazují vynikající pozorovací schopnosti, podobné výpočetní efektivitě vysokorychlostních počítačů.“
Jinými slovy: rychlý nález může ukazovat na velmi dobrou práci s detaily a svižné vizuální zpracování. A i když to z vás automaticky nedělá génia, je to přinejmenším solidní signál, že vám podobné úkoly sedí.
„Je to známka bystré, hbité mysli, schopné všímat si detailů, které ostatní přehlížejí.“
Řešení: Kde přesně jsou dvě písmena B
Pokud jste je nenašli, nic se neděje. Vizuální šum dokáže potrápit i velmi pozorné lidi. Nápověda zní:
„Jsou umístěny ve druhé a páté řadě…“
Zkuste si to dát ještě jednou
Chcete si ověřit, jestli se zlepšíte? Dejte si pár minut pauzu a zkuste obrázek znovu bez nápovědy. U podobných úloh se často projeví efekt „naučeného skenování“ – při druhém pokusu bývá mozek rychlejší, protože už ví, jaký typ detailu hledá.
