Přestože Jake jednal s dobrým úmyslem, po chvíli začal pochybovat, zda se zachoval správně. Instinkt mu napověděl, že by mohl být v nebezpečí, a tak zavolal místní odchytovou službu. Na místo dorazil zkušený pracovník jménem Mark, který situaci okamžitě zhodnotil a neváhal.
Jakmile hada prohlédl, bez váhání pronesl: „Měl jsi štěstí, Jake.“ Jeho výraz byl vážný a tvářil se, jako by právě viděl něco neobvyklého.
„Tohle není normální chování,“ dodal Mark. „Divocí hadi se běžně lidem vyhýbají. Pokud se takto přiblížil, něco není v pořádku. Může být nemocný, zraněný nebo dezorientovaný. Ale každopádně je to varování, že divoká příroda není předvídatelná.“
Podle odborníků může být změněné chování plazů způsobeno například dehydratací, parazity nebo neurologickými poruchami. Některé druhy hadů jsou navíc známé tím, že v extrémních podmínkách, jako jsou období sucha, vyhledávají jakékoli zdroje vody, i když jsou v blízkosti lidí.
Z historického hlediska bylo chování hadů vždy předmětem zájmu i obav. Ve starověkých kulturách byli hadi vnímáni jako symboly moudrosti, ale i nebezpečí. V dnešní době jsou některé druhy, jako například chřestýši nebo korálovci, považovány za vysoce jedovaté a jejich přítomnost v blízkosti lidských obydlí vyžaduje okamžitý zásah odborníků.
Odborníci na plazy navíc upozorňují, že i když se může had zdát klidný a neškodný, jeho chování se může velmi rychle změnit, zvláště pokud se cítí ohrožený. Proto je důležité nikdy se k neznámému zvířeti nepřibližovat, natož se ho pokoušet krmit či manipulovat s ním bez potřebných znalostí.
Jake měl nakonec skutečně štěstí. Ukázalo se, že had nebyl agresivní ani nakažený, ale velmi dehydrovaný. Odchytová služba ho převezla k veterinární kontrole a následně byl vypuštěn zpět do volné přírody v bezpečné lokalitě. Přesto tento příběh zůstává silným připomenutím, že příroda je krásná, ale také nepředvídatelná.
„Jednal jsem podle instinktu, ale teď už vím, že příště bych měl volat odborníky dřív,“ uzavírá Jake své vyprávění s úlevou.
