Dnes se ale situace dramaticky změnila. Řada rodičů dává přednost tomu, aby se jejich děti držely doma, v relativním bezpečí obývacího pokoje, místo aby běhaly po hřišti nebo po lese. Obavy o hygienu a bezpečnost vedou k tomu, že mnoho dětí tráví dětství mezi čtyřmi stěnami, obklopené obrazovkami a elektronikou, nikoli přírodou. Výsledek? Děti si postupně odvykají hrát si venku a mnohem raději sahají po tabletech a telefonech.
Děti odříznuté od přírody: generace vyrůstající v interiéru
Odborníci varují, že tento trend má hlubší důsledky, než se na první pohled zdá. Známý autor a popularizátor výzkumů o vztahu dětí k přírodě Richard Love popisuje současnou generaci jako bezprecedentně vzdálenou světu venku.
„Naše děti a děti našich dětí jsou generací nejvíce odcizenou přírodě v historii,“ říká Richard Love, autor výzkumu, který analyzoval 3000 rodin s dětmi.
Love upozorňuje, že nejde jen o to, že děti „málo běhají venku“. Odcizení přírodě podle něj zasahuje celou škálu oblastí – od fyzického zdraví přes psychickou pohodu až po rozvoj kreativity a schopnost zvládat stres. Dítě, které nepozná bláto, les, trávu a živá zvířata jinak než z obrázků, přichází o klíčovou část přirozeného dětství.
„Trocha špíny ještě nikomu neublížila,“ říká pediatrička
Myšlenku, že přílišná čistota může dětskému zdraví spíše uškodit, podporují i lékaři. Pediatrička Maria Julia Carvalho zdůrazňuje, že pro správný vývoj imunity je přímý kontakt s přírodou zásadní.
Podle ní dětský organismus potřebuje kontakt s mikroorganismy, které se přirozeně vyskytují v půdě, trávě či prachu. Právě tyto „neviditelné“ bakterie a mikroby učí imunitní systém rozpoznávat hrozby a reagovat na ně. Hraní v blátě sice znamená více praní a úklidu, ale z pohledu zdraví je podle doktorky Carvalho nezastupitelné.
Rodiče tak stojí před nepříjemným dilematem: na jedné straně touha po čistotě a pořádku, na druhé straně vědomí, že příliš sterilní prostředí může oslabovat obranyschopnost dítěte. Odborníci proto doporučují hledat „zlatou střední cestu“ – dbát na základní hygienu, ale nebránit dětem v tom, aby se ušpinily při hře venku.
Pokud se dětská imunita přirozeně posiluje už od útlého věku, bývají tyto děti v budoucnu odolnější vůči nemocem a alergiím. Richard Love navíc upozorňuje, že pobyt v přírodě není jen otázkou fyzického zdraví. Hry venku podle něj podporují kreativitu, snižují stres a riziko depresí a napomáhají lepšímu kognitivnímu rozvoji, tedy schopnosti učit se, přemýšlet a soustředit se.
Imunita potřebuje trénink, ne skleněnou vitrínu
Imunitní systém funguje jako sofistikovaná obranná armáda, která chrání člověka před vnějšími „útočníky“ – viry, bakteriemi a dalšími mikroorganismy, jež mohou způsobit onemocnění. Tato ochrana ale nefunguje sama od sebe, imunita se musí postupně „učit“ a cvičit.
Organismus proto potřebuje přicházet do kontaktu s různými mikroby z okolního prostředí. Jak dítě roste a setkává se s novými podněty zvenčí, jeho imunitní systém si vytváří paměť. Díky tomu se stává vůči některým mikrobům stále odolnější – už je „zná“ a ví, jak proti nim zakročit. Každé běžné nachlazení či drobná infekce je tak vlastně tréninkem pro obranné mechanismy těla.
Pokud je však dítě vychováváno v prostředí, které je téměř úplně zbavené mikrobů, imunitní systém je ochuzen o možnost učit se a reagovat. Místo toho se může začít zaměřovat na látky, které by za normálních okolností žádnou hrozbu nepředstavovaly.
Bez přírody přichází alergie, obezita i nedostatek fantazie
Právě zde se podle odborníků skrývá jedno z vysvětlení, proč v moderních společnostech prudce narůstá výskyt alergií. Dítě, které nepřichází do kontaktu s běžnými mikroorganismy, je náchylnější k tomu, aby jeho imunitní systém přehnaně reagoval na neškodné látky, jako je pyl nebo zvířecí srst. Výsledkem jsou alergické reakce, astma a další potíže, které dříve nebývaly tak časté.
Richard Love zároveň varuje, že odstřižení dětí od přírodního prostředí omezuje i jejich kreativní rozvoj. Děti, které netráví čas venku, mají podle něj nedostatek fyzických podnětů a přicházejí o přímé zkušenosti, z nichž by mohly čerpat při hře a rozvíjení fantazie. Místo objevování světa vlastníma rukama a očima tak často konzumují hotovou zábavu z obrazovek.
Love navíc zdůrazňuje, že pobyt v přírodě představuje mimořádně účinnou prevenci obezity. Děti, které tráví čas venku, se přirozeně více hýbou – běhají, lezou, skáčou, zkoumají okolí. Naopak dlouhé hodiny strávené v interiéru, často vsedě u televize či počítače, významně přispívají k epidemii dětské obezity, kterou dnes lékaři pozorují v mnoha zemích.
Zvířata v domácnosti jako spojenci dětského zdraví
Význam kontaktu s přírodou potvrzují i studie zaměřené na soužití dětí se zvířaty. Výzkum publikovaný v odborném časopise pro alergologii a klinickou imunologii ukázal, že u dětí, které od útlého věku žijí v jedné domácnosti se psy nebo kočkami, se alergie rozvíjejí méně často.
Vysvětlení je opět spojené s imunitním systémem. Děti vyrůstající se zvířaty jsou od malička obklopené tzv. endotoxiny – jde o specifický typ bakteriálních složek, které se nacházejí například v domácím prachu. Toto prostředí podle odborníků pomáhá posilovat imunitní systém a snižovat riziko, že bude později reagovat přehnaně na běžné alergeny.
Jinými slovy: dítě, které se mazlí se psem, žije v bytě, kde se občas objeví chlupy a trochu prachu navíc, může být z dlouhodobého hlediska odolnější než dítě vyrůstající v dokonale sterilním prostředí bez jakéhokoli kontaktu se zvířaty.
Nejzdravější děti planety: méně dezinfekce, více trávy a bláta
Souhrn vědeckých poznatků i zkušeností pediatrů ukazuje na společný závěr: přílišná sterilita dětskému zdraví neprospívá. Nejzdravější děti nejsou ty, které vyrůstají v dokonale vydezinfikovaném bytě, ale ty, které mají možnost běhat venku, hrát si v písku a blátě, být v kontaktu se zvířaty a přírodou.
Rodiče samozřejmě nemají ignorovat základní hygienu ani bezpečnostní pravidla. Klíčem však není dítě před světem uzavřít, ale dovolit mu, aby ho mohlo poznávat – i za cenu špinavých kalhot a nutnosti častěji zapínat pračku. Právě v těchto „nečistých“ zážitcích se totiž podle odborníků rodí silná imunita, psychická odolnost i zdravá dětská radost ze života.
