Klíčovým prvkem studie byly světelné senzory umístěné na zápěstí, které účastníci každoročně nosili po dobu jednoho týdne. Tyto přístroje přesně zaznamenávaly intenzitu světla, jemuž byli lidé vystaveni během dne i během spánku. Výzkumníci pak údaje o světle spárovali s informacemi o výskytu kardiovaskulárních onemocnění, jako je srdeční selhání či fibrilace síní.
„Všichni už dobře víme, že omezení používání mobilního telefonu či vypnutí televizoru před spaním může zlepšit kvalitu spánku. Nové výzkumy však naznačují, že snižování vystavení světlu během samotného spánku může mít ještě větší přínos – zdravější srdce.“
Právě na tento méně známý aspekt – světlo během samotného spánku, nikoli jen před ním – se nová studie zaměřila. A výsledky jsou alarmující, zejména pro ty, kteří usínají s rozsvícenou lampičkou, zapnutou televizí nebo v ložnici bez zatemnění oken.
Světlo v noci jako tichý rizikový faktor: co přesně vědci zjistili
Data ze senzorů umožnila přesně vyhodnotit, jak silnému osvětlení jsou lidé v noci vystaveni. Výzkumníci rozdělili účastníky podle míry nočního světla a porovnali jejich zdravotní stav. Ukázalo se, že ti, kteří byli během noci nejvíce vystaveni světlu, měli významně vyšší riziko závažných srdečních onemocnění.
Konkrétně se ukázalo, že u lidí s nejvyšší noční expozicí světlu bylo:
- o 45 až 56 % vyšší riziko srdečního selhání,
- o 28 až 32 % vyšší riziko fibrilace síní, tedy nepravidelného srdečního rytmu.
Studie přitom nerozlišovala konkrétní zdroje světla – senzory pouze zaznamenávaly celkovou intenzitu, ať už šlo o pouliční lampu pronikající přes žaluzie, stojací lampu v místnosti, monitor počítače nebo televizi běžící na pozadí. Pro srdce se však jako zásadní ukázal právě souhrnný světelný „balík“, kterému je člověk v noci vystaven.
Výzkumníci zdůrazňují, že souvislost mezi nočním světlem a nemocemi srdce přetrvávala i po zohlednění celé řady dalších faktorů, které běžně ovlivňují zdraví – například věku, životního stylu, stravy, genetických predispozic, úrovně fyzické aktivity, spánkových návyků či výše příjmů. Jinými slovy: noční světlo se ukázalo jako samostatný, nezávislý rizikový faktor.
Proč je tma pro srdce tak důležitá
Cirkadiánní rytmus pod útokem umělého světla
Vědci dlouhodobě upozorňují, že lidský organismus je nastaven na střídání dne a noci. Cirkadiánní rytmus – vnitřní biologické hodiny – řídí nejen spánek a bdění, ale i hormonální rovnováhu, krevní tlak či činnost srdce. Noční tma je pro tyto procesy klíčová.
Hlavní autor studie Daniel Windred z FHMRI Sleep Health na Univerzitě Flinders upozorňuje, že právě narušení těchto biologických hodin může být jedním z klíčových mechanismů, jak světlo v noci poškozuje srdce.
„Toto je první rozsáhlá studie, která ukazuje, že už samotné vystavení světlu během noci je silným a nezávislým rizikovým faktorem pro srdeční onemocnění,“ uvádí Daniel Windred.
Podle něj není problémem jen modré světlo z obrazovek, o němž se často mluví v souvislosti s kvalitou spánku, ale jakýkoli nadměrný světelný podnět v době, kdy by tělo mělo být v hluboké tmě a regeneraci. To může narušit tvorbu melatoninu, ovlivnit krevní tlak a dlouhodobě přispívat k rozvoji srdečně-cévních onemocnění.
„Narušení vnitřních biologických hodin v důsledku opakovaného vystavení jasnému světlu v noci – kdy by jinak měla být tma – zvyšuje riziko vzniku závažných srdečních problémů,“ vysvětluje Windred.
Z pohledu medicíny tak nejde jen o „pohodlí při spánku“, ale o systematické a dlouhodobé zatěžování organismu, které se může po letech projevit jako srdeční selhání nebo porucha srdečního rytmu.
Večerní návyky pod drobnohledem: kdo je nejvíc ohrožen
Na vyšší riziko mohou být podle odborníků citlivější lidé, kteří:
- bydlí v oblastech se silným pouličním osvětlením a nemají zatemněná okna,
- usínají s puštěnou televizí nebo monitorem,
- používají v ložnici jasná stropní světla či lampy i těsně před usnutím,
- často v noci vstávají a rozsvěcují ostré světlo.
Studie naznačuje, že k ochraně srdce může přispět i zdánlivě jednoduchá změna – zajistit v ložnici co největší tmu. Nejde přitom jen o subjektivní pocit, ale o opatření podložené rozsáhlými daty.
Jak chránit srdce ve vlastní ložnici
Praktické kroky pro zdravější noc
Autoři studie upozorňují, že dobrá zpráva je v tomto případě zřejmá: rizikový faktor, který identifikovali, je do značné míry ovlivnitelný. Na rozdíl od genetiky nebo věku může každý člověk alespoň částečně regulovat, kolik světla ho v noci obklopuje.
Mezi doporučovaná opatření patří:
- instalace zatemňovacích závěsů nebo žaluzií, které omezí světlo z ulice,
- ztlumení osvětlení v domácnosti několik hodin před spaním,
- vypínání televize, monitorů a mobilních telefonů před ulehnutím do postele,
- používání slabého, teple zbarveného světla, pokud je v noci nutné vstávat, místo ostrých bílých žárovek.
Podle Daniela Windreda mohou mít tato zdánlivě nenáročná opatření významný dopad na dlouhodobé zdraví srdce.
„Zajištěním úplného zatemnění, vypínáním světel a omezením používání elektroniky před spaním můžeme snížit zdravotní rizika spojená s nočním světlem,“ dodává.
V praxi to znamená, že večerní rutinu bychom měli vnímat nejen jako přípravu na spánek, ale i jako součást prevence srdečně-cévních onemocnění. Stejně jako se mluví o zdravé stravě či pravidelném pohybu, začíná se do popředí dostávat i téma „hygieny tmy“ – tedy vědomé ochrany před zbytečným nočním světlem.
Noční světlo: komfort, nebo zdravotní riziko?
Mnoho lidí si na jemné osvětlení v ložnici zvyklo – kvůli pocitu bezpečí, kvůli dětem nebo kvůli pohodlí při nočních přesunech po bytě. Nová zjištění však ukazují, že to, co vnímáme jako komfort, může mít svou skrytou daň. Tělo potřebuje hlubokou tmu, aby mohlo správně regenerovat, a srdce není výjimkou.
Odborníci proto doporučují, aby si lidé své noční světelné prostředí zhodnotili stejně kriticky, jako hodnotí jídelníček nebo míru fyzické aktivity. Zhasnout lampičku, zatáhnout závěsy a odložit telefon mimo postel může být mnohem důležitější, než se dosud myslelo – a podle aktuálních dat to může být i rozhodující krok v prevenci vážných srdečních onemocnění.
