Přátelství od čtrnácti let a životní opora
Aneta Krejčíková se s Pavlem Nečasem znala už od svých čtrnácti let. Během let se z kolegiálního vztahu stalo hluboké přátelství, které ji provázelo zásadními životními okamžiky. Nečas byl u jejích prvních profesních úspěchů i osobních zlomů a stal se pro ni jednou z nejstabilnějších opor.
„Pavel je jeden z mála kolegů, se kterým můžu říct, že jsem zažila téměř všechno, co se zažít dá. Můj první film, první divadelní hra na Fidlovačce, chlastačky, hokeje, svatby, oslavy, pohřby, rozchody, těžká i hezká období,“ napsala herečka dojemně na sociálních sítích.
Jejich cesty se opakovaně protínaly i na divadelních prknech, mimo jiné v Divadlo Na Fidlovačce, kde Aneta zažila své první velké herecké kroky.
Nezvednutý telefon jako doživotní výčitka
Nejbolestivější část zpovědi ale přišla vzápětí. Krejčíková přiznala, že zmeškala poslední pokus Pavla Nečase o kontakt. Telefonát, který tehdy považovala za běžnou záležitost, dnes nese jako těžké břímě.
„Na začátku listopadu mi Nečasíno volal, nebyla jsem u telefonu, nezavolala jsem zpátky ani neodpověděla na zprávu. Teď mě to moc mrzí, protože jsem ho brala jako samozřejmost,“ svěřila se otevřeně.
S bolestí dodala, že ji ani ve snu nenapadlo, že by tento hovor mohl být poslední. Právě tato myšlenka je pro ni dnes nejtěžší.
Humor, nadhled a nepublikovatelné historky
Přátelství s Pavlem Nečasem ji podle jejích slov mnohé naučilo. Především nadhledu, humoru a schopnosti přežít i méně příjemné stránky hereckého prostředí.
„Díky Pavlovi umím brát sexistické hlášky starších kolegů s nadhledem. Naše společné zážitky jsou většinou nepublikovatelné,“ dodala s trpkým úsměvem.
I v těchto slovech je patrné, jak silné pouto mezi nimi bylo a jak hlubokou stopu v jejím životě zanechal.
Smrt, která přišla bez varování
O to krutější je fakt, že Pavel Nečas byl ještě několik dní před smrtí plný energie. Podle svědků dokonce zářil na jevišti a nic nenasvědčovalo tomu, že by ho mělo zradit srdce. Jeho náhlý odchod tak působí o to absurdněji a bolestněji.
Pro Anetu Krejčíkovou se tak nejedná jen o ztrátu kolegy, ale především blízkého přítele, se kterým sdílela kus života. A nezvednutý telefon zůstane navždy symbolem osudové chyby, kterou už nejde napravit.
