S každým dalším pokusem se zlepšoval; frustrace se měnila v odhodlání. Připálené pánve ubývaly a recepty se dařily lépe. Přesto pochyboval, zda někdy dosáhne úrovně své ženy. Jednoho nedělního rána se rozhodl připravit něco výjimečného – dceřinu oblíbenou snídani: lívance ve tvaru srdce. Pečlivě je tvaroval, dbal na nadýchanost a přidal špetku cukru navrch. Když před ni položil talíř, její oči se rozzářily. "Páni, tati," řekla po prvním soustu, "chutná to jako od mámy."
V tu chvíli ho přemohly slzy. Uvědomil si, že láska, kterou vložil do vaření, přinesla zpět vzpomínku na manželčinu kuchyni. Nešlo o dokonalost, ale o snahu a přítomnost pro dceru.
Tento příběh ukazuje, že život přináší výzvy, zejména po ztrátě. Nejtěžší překážky často překonáváme kvůli těm, které milujeme. I když nejsme připraveni na to, co život přinese, naše odhodlání, láska a snaha mají největší význam. Otcova cesta od neúspěchů k úspěchu v kuchyni dokazuje, že cílem není dokonalost, ale láska. Důležité je snažit se, být přítomen a pokračovat, i když se cítíme nedostateční. Ti, na kterých nám záleží, vidí naši snahu – a někdy to stačí k tomu, aby se cítili milováni a opečováváni.
Pokud tedy čelíte výzvě, která se zdá nepřekonatelná, pamatujte: nemusí to být dokonalé. Nejdůležitější je pokračovat ve snaze, zejména pro ty, na kterých nám záleží.
