Krátce poté se však objevily komplikace. Dcera Karolina popisuje, že stav byl relativně stabilní až do jednoho čtvrtka, kdy se objevilo první výrazné krvácení. V dalších dnech se situace opakovala: znovu v neděli a poté i v pondělí.
„Začala se doslova dusit vlastní krví“
V pondělí už podle rodiny nešlo čekat. Margaret požádala dceru, aby zavolala sanitku. Karolina tvrdí, že se její matka dostala do stavu, kdy měla problém dýchat, a krvácení bylo natolik silné, že ji ohrožovalo na životě.
Rodina situaci popisuje dramaticky: „Začala se doslova dusit vlastní krví.“
Žena byla převezena na pohotovost. Podle dcery se krvácení v nemocnici zklidnilo, Margaret se však i tak necítila dobře a rodina měla pocit, že její stav vyžaduje další dohled.
Osm hodin v nemocnici a propuštění domů
Karolina si pamatuje, že její matka strávila v nemocnici téměř osm hodin. Poté ale přišlo rozhodnutí, které dnes rodina zpochybňuje: Margaret byla propuštěna domů.
Tragédie následovala podle rodiny velmi rychle. Zhruba hodinu po návratu domů žena zemřela.
Rodina mluví o nedbalosti, nemocnice se brání
Manžel a dcera zesnulé ženy obviňují nemocnici z nedbalosti a tvrdí, že Margaret neměla být v takovém stavu poslána domů. Podle nich šlo o opakované krvácení a zjevné riziko, které mělo vést minimálně k pozorování v nemocnici nebo k okamžitému předání na specializované pracoviště.
Nemocniční vedení však oponuje. Podle jeho stanoviska měla pacientka údajně odmítnout zůstat v nemocnici a nepřijmout nabízenou pomoc. Zaznělo také, že jí mělo být navrženo buď ponechání na pozorování, nebo převoz do zařízení s ORL (laryngologickou) jednotkou.
Rodina ale upozorňuje na zásadní rozpor: v propouštěcí dokumentaci se podle ní o takové nabídce nemá psát vůbec nic.
Co stojí v propouštěcí zprávě
Manžel a dcera zároveň tvrdí, že verze o odmítnutí hospitalizace nedává smysl ani z praktického hlediska. Podle nich byla Margaret naopak přesvědčená, že v nemocnici zůstane – dokonce měla manželovi volat, aby jí přinesl několik věcí na pobyt.
Rodina také poukazuje na znění zprávy o propuštění, kde má být jasně uvedeno: „Pacientka se zlepšením, propuštěna domů pro další laryngologickou léčbu“.
Plánují trestní oznámení
Rodina uvádí, že se s tím, jak bylo o Margaret postaráno, nedokáže smířit. Manžel a dcera proto plánují případ předat orgánům činným v trestním řízení a domáhat se vyšetření okolností, za nichž byla žena po opakovaném krvácení propuštěna.
Dcera Karolina shrnula svůj pohled na věc emotivní větou, kterou rodina používá jako symbol celé tragédie: „Máma zvítězila v boji proti rakovině, prohrála s nemocnicí.“
Otázky, které budou muset zodpovědět vyšetřovatelé
Případ otevírá několik klíčových otázek: zda byl zdravotní stav pacientky při propuštění skutečně stabilní, jaké možnosti dalšího postupu byly reálně nabídnuty, zda pacientka něco odmítla a jak přesně proběhla komunikace mezi personálem a rodinou. Stejně důležité bude posoudit, zda byla zvolena odpovídající úroveň péče vzhledem k opakovanému krvácení a riziku náhlého zhoršení.
Rodina chce jediné: aby se podle ní vyjasnilo, co přesně se v posledních hodinách života Margaret stalo a zda její smrt byla neodvratitelná, nebo zda jí šlo předejít.
