Veřejně se Moskva postavila do role rozhořčeného pozorovatele. Putin okamžitě zaslal kondolenční telegram íránskému prezidentovi Masúdu Pezeškianovi, ve kterém ostře odsoudil způsob, jakým byl Chameneí zabit.
„Přijměte prosím mou nejhlubší soustrast v souvislosti s atentátem na nejvyššího vůdce Íránské islámské republiky (...) spáchaným v cynickém porušení všech norem lidské morálky a mezinárodního práva,“ uvedl ruský prezident ve svém poselství, na které upozornil server The Moscow Times.
Putin zároveň vyzdvihl roli zavražděného ajatolláha v bilaterálních vztazích:
„V naší zemi bude ajatolláh Chameneí připomínán jako vynikající státník, který nesmírně osobně přispěl k rozvoji přátelských rusko-íránských vztahů,“ doplnil.
Tvrdá slova z Moskvy: agrese pod rouškou vyjednávání
Kreml se po útoku snaží působit jako ochránce mezinárodního práva a prezentuje se jako hlas rozumu proti „západní agresi“. Ruské ministerstvo zahraničí proto neváhalo a ostře se pustilo do USA i Izraele.
V prohlášení označilo izraelsko-americký útok za „úmyslný, předem promyšlený a nevyprovokovaný akt ozbrojené agrese (...) pod rouškou obnoveného procesu vyjednávání.“
Takto ostrý slovník není u Moskvy ničím neobvyklým, tentokrát však podle zákulisních informací nejde jen o diplomatickou rétoriku. Zahraniční komentátoři upozorňují, že Putin v Chameneího likvidaci vidí varovný signál, který se může jednou týkat i jeho samotného.
Putinova paranoia: kdo je další na seznamu?
Podle britského webu Express panuje v blízkém okolí ruského prezidenta atmosféra rostoucího strachu a podezřívavosti. Události v Íránu mají v Kremlu posilovat dojem, že Západ „systematicky likviduje“ klíčové protivníky – a že by v této sérii mohl jednou figurovat i Putin.
Někteří lidé z jeho okolí údajně mluví přímo o paranoii, která ruského vůdce pronásleduje. Je přesvědčen, že svět by se ho rád zbavil podobně, jako teď odstranil mocného spojence v Teheránu.
Velmi výmluvná jsou slova proválečného ultranacionalistického myslitele Alexandra Dugina, jednoho z ideologů tvrdé linie v Rusku, který situaci komentoval bez obalu:
„Jeden po druhém jsou naši spojenci systematicky eliminováni. Je jasné, kdo je další na řadě, a je jasné, co jednání s takovým nepřítelem doopravdy znamenají,“ citoval ho Express.
Tato věta jasně ukazuje, jakým způsobem je Chameneího smrt v radikálních proruských kruzích interpretována – jako signál, že žádný autoritářský režim spojený s Moskvou si nemůže být jistý bezpečím.
Dvojí hra: odsuzuje útok, ale potřebuje Trumpa
Ačkoliv Putin oficiálně vystupuje jako tvrdý kritik americko-izraelského zásahu, v zákulisí podle zdrojů Expressu provádí velmi opatrnou politickou gymnastiku.
Zatímco pro domácí publikum a spojence v Teheránu používá ostrá slova o „vraždě“ a „porušování mezinárodního práva“, navenek se prý pořád snaží udržet relativně dobré vztahy s americkým prezidentem Donald Trump.
Důvod? Podle dostupných informací chce Putin Trumpovu pozici využít k tomu, aby vyvíjel tlak na Ukrajinu a Západ a mohl v zákulisí obchodovat o výhodnější podmínky pro Rusko. Ztratit Trumpovu „přízeň“ by pro něj v této chvíli znamenalo ještě větší izolaci.
Právě proto má být Putinův přístup plný rozporů: navenek drsná kritika útoku, ale zároveň snaha nepřetnout všechny kanály směrem do Bílého domu.
Chameneího smrt jako mrazivé varování pro autokraty
Likvidace Chameneího podle komentátorů vyslala jasný signál autoritářským vůdcům po celém světě – ani dlouholetá moc a železná kontrola nad státem nejsou zárukou nedotknutelnosti.
Pro Putina, který už roky čelí obviněním z vedení agresivní války na Ukrajině, potlačování opozice a likvidace kritiků, je to podle zdrojů z jeho okolí mrazivá zpráva.
Není proto divu, že se v ruském prostředí šíří narativ o tom, že „svět se systematicky zbavuje spojenců Moskvy“ – od Íránu přes další režimy, které Kreml vnímá jako pilíře odporu proti Západu.
Kreml se zaklíná morálkou i právem, sám ale čelí obviněním
Ironií osudu je, že zatímco Putin hovoří o „vraždě (...) spáchané v cynickém rozporu se všemi normami lidské morálky a mezinárodního práva“, právě Rusko je podle řady mezinárodních institucí viněno z hrubého porušování týchž principů – zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Z pohledu Moskvy je ale situace jasná: Chameneí má být prezentován jako mučedník a přítel Ruska, jehož smrt je třeba využít k posílení protiamerické rétoriky. A zároveň jako varování, že v „seznamu nepohodlných“ by jednou mohl následovat i samotný Putin.
Jak moc se ruský prezident skutečně bojí, vědí přesně jen lidé v jeho nejbližším kruhu. Z vyjádření jeho ideologů a médií je však zřejmé, že smrt Chameneího zasáhla Kreml nejen politicky, ale i osobně – jako připomínka, že ani dlouhé roky u moci nemusejí být zárukou bezpečí.
