Již první výsledky testování na pacientech naznačují, že by tato metoda mohla přinést zcela nový typ naděje lidem v pokročilém stadiu onkologického onemocnění, kteří často nemají jinou účinnou možnost léčby. Odborníci ale současně upozorňují, že je nutné provést rozsáhlejší a dlouhodobé studie, než bude možné mluvit o standardní terapii.
Případ pacienta, u kterého rakovina zmizela
Jedním z nejsledovanějších účastníků studie je devětatřicetiletý Londýňan Krzysztof Wojkowski. U něj lékaři v roce 2017 diagnostikovali rakovinu slinných žláz v oblasti úst. Podstoupil operaci i následnou onkologickou léčbu, přesto se nádor šířil dál a situace dospěla tak daleko, že mu byla nabídnuta pouze paliativní péče, tedy zaměření na zmírnění příznaků a zlepšení kvality života, nikoli na vyléčení.
Wojkowski však dostal možnost zapojit se do první fáze klinického testování nové léčby na Institutu pro výzkum rakoviny ve spolupráci s prestižním onkologickým centrem The Royal Marsden. V rámci této studie mu lékaři začali aplikovat upravený virus herpes simplex přímo do nádoru.
Léčba probíhala v pětitýdenním režimu: pacient dostával injekci každé dva týdny, přičemž vpichy směřovaly přímo do nádorové tkáně. Mechanismus účinku je dvojí – virus proniká do rakovinných buněk, kde se množí a způsobí jejich rozpad, a zároveň aktivuje imunitní systém, který se poté začne proti nádoru intenzivněji bránit.
Výsledek u tohoto konkrétního pacienta byl ohromující: rakovina po léčbě zcela ustoupila. Odborníci však upozorňují, že jde o jednotlivý případ v rámci malé studie a k potvrzení účinnosti je nutné sledovat větší počet pacientů a také dlouhodobé výsledky.
Desítky pacientů, kombinace léčby a jen mírné vedlejší účinky
Testování se podle dostupných údajů zúčastnilo přibližně 40 pacientů s různými typy pokročilých nádorů, u nichž dosavadní léčebné postupy selhaly nebo měly omezený efekt. Skupina byla rozdělena na dvě části. První část dostávala pouze injekce s virem RP2, druhá skupina pak kombinaci RP2 a imunoterapeutického léku nivolumab, který se již v onkologii používá jako standardní léčba u některých diagnóz.
U devíti nemocných, kteří byli léčeni jen samotným virem, se u tří pacientů prokázalo zmenšení nádoru. Právě do této skupiny patřil i Krzysztof Wojkowski. Další výsledky zaznamenali lékaři u skupiny 30 pacientů, kteří dostávali současně RP2 i nivolumab – u sedmi z nich léčba podle BBC přinesla jasný přínos, konkrétní podrobnosti však zveřejněny nebyly.
Co je pro pacienty zásadní, většina z nich hlásila pouze mírné nežádoucí účinky, například únavu či lehké potíže typické pro imunitní reakci organismu. To je vzhledem k tomu, že jde o experimentální terapii, považováno za velmi povzbudivé.
„Opravdu ohromující“ reakce u těžce nemocných
Výzkum vede profesor Kevin Harrington, odborník na onkologickou léčbu virovou terapií. Ten se netají překvapením nad tím, jak silně někteří pacienti na léčbu reagovali, a to i přesto, že šlo o nemocné v pokročilých a často velmi těžko léčitelných stadiích rakoviny.
„Reakce pacientů s různými typy rakoviny v pokročilém stadiu na léčbu byla ‚opravdu ohromující‘,“ uvedl Harrington. Připomněl také, že první fáze klinických studií se obvykle zaměřuje především na bezpečnost, nikoli na samotnou účinnost.
„Vidět tak dobrou reakci v rané fázi klinického výzkumu je vzácné, protože jeho hlavním cílem je zkoumat bezpečnost léčby,“ vysvětlil. Zároveň naznačil, jaký je další cíl výzkumného týmu: „Velmi rád bych viděl, jestli budeme sledovat takové úspěchy, až léčbu nasadíme u většího počtu pacientů,“ dodal.
Viry proti nádorům: od T-Vec k vylepšenému RP2
Myšlenka využít viry k boji s rakovinou není úplně nová. BBC připomíná, že lékaři již několik let nasazují proti pokročilé rakovině kůže vakcínu známou jako T-Vec. I ta je založena na modifikovaném viru herpes simplex, který je upraven tak, aby napadal především nádorové buňky.
Podle profesora Harringtona je současný lék RP2 v podstatě „vylepšenou verzí“ terapie T-Vec. Virus v přípravku RP2 nese další genetické úpravy, které mají posílit jeho schopnost ničit nádorové buňky a zároveň nastartovat obranné mechanismy organismu.
Harrington popsal fungování RP2 velmi názorně: „Má jiné modifikace viru a když se dostane do buňky nádoru, efektivně podepíše rozsudek smrti nad nimi,“ řekl. Tato formulace vystihuje podstatu virové terapie – virus se jako „živý nástroj“ dostane dovnitř nádoru, kde spustí destruktivní proces namířený proti rakovinným buňkám.
Sto let starý nápad, který konečně dostává reálné obrysy
Vědecké úvahy o tom, že by viry mohly pomáhat v léčbě nádorových onemocnění, nejsou žádnou novinkou. Podle Marianne Bakerové z organizace Cancer Research UK, největší nezávislé instituce věnující se výzkumu rakoviny na světě, mají tyto myšlenky za sebou dlouhou historii.
„Vědci zjistili, že viry mohou pomáhat při léčení rakoviny již před sto lety, ale nedokázali přijít na to, jak je využít bezpečně a efektivně,“ připomněla Bakerová. Až moderní genetické inženýrství a rozvoj imunoterapie umožnily vytvářet viry přesně upravené tak, aby napadaly nádor a současně byly pro člověka přijatelné z hlediska bezpečnosti.
Přesto Bakerová varuje před unáhlenými závěry. Podle ní je nezbytné pokračovat v rozsáhlých klinických studiích, které ověří, jak dobře RP2 skutečně funguje u různých typů rakoviny a v různých stadiích onemocnění. Teprve poté bude možné mluvit o tom, zda se tato metoda zařadí mezi standardní postupy onkologické léčby.
Kombinace léčebných postupů jako budoucnost onkologie?
Jedním z klíčových závěrů, které z dosavadních výsledků vyplývají, je význam kombinované léčby. Marianne Bakerová upozorňuje, že propojení virové terapie s dalšími moderními metodami může zásadně změnit způsob, jakým se na rakovinu díváme.
„Z výzkumu vyplývá, že dobrou strategií je kombinovat různé druhy léčby a virová terapie by se mohla stát jednou ze zbraní v boji proti rakovině,“ uvedla. V praxi by tak v budoucnu pacienti mohli dostávat cílenou kombinaci virové terapie, imunoterapie, klasické chemoterapie či radioterapie, navrženou přesně podle typu jejich nádoru.
I když je RP2 zatím pouze v rané fázi klinického testování, už nyní přináší příběhy, které budí pozornost onkologů po celém světě. Pro pacienty v pokročilém stadiu rakoviny, kteří často slyší, že možnosti léčby jsou vyčerpané, představuje tato metoda novou naději – byť zatím opatrnou a podmíněnou dalším výzkumem.
