Raná (předčasná) puberta je téma, které lékaři sledují dlouhodobě. U části dětí se příčinu podaří vystopovat, u mnoha ale zůstává nejasná. V odborných textech se obvykle zmiňují například genetické vlivy, některé abnormality mozku (včetně zranění či nádorů) nebo potíže se žlázami a hormony – například se štítnou žlázou, nadledvinami či pohlavními žlázami.
Rané puberty podle autorů přibývá, výrazně i v době pandemie
Autoři zároveň upozorňují na trend, který v posledních letech znepokojuje část odborné veřejnosti: výskyt rané puberty se podle nich zvýšil u chlapců i dívek, a to zejména během pandemie covidu-19. Právě v té době mnoho dětí trávilo více času doma a u obrazovek, což vyvolalo otázku, zda změna návyků nemohla hrát roli.
Je ale důležité dodat, že samotná souvislost ještě neznamená přímou příčinu. V období pandemie se totiž změnilo více faktorů najednou – od pohybu přes spánek až po stres a stravování.
Co přesně zkoumali vědci v Turecku
Výzkumný tým z ankarské nemocnice Bilkent a turecké univerzity Gazi se rozhodl otestovat jednu z hypotéz experimentálně. V rámci studie sledovali 18 samců potkanů po dobu 21 dní.
Zvířata rozdělili do tří skupin a vystavili je modrému světlu po různou dobu. V textu je popsán režim expozice v rámci běžného světelného cyklu, a to 6 a 12 hodin.
Výsledek: u potkanů začala puberta dříve
Závěr experimentu byl podle autorů zřetelný: samci potkanů vystavení modrému světlu vstoupili do puberty výrazně dříve. Současně platilo, že čím déle byli modrému světlu vystaveni, tím dřívější byl nástup puberty.
Vědci zároveň připomínají, že podobný jev už dříve pozorovali i u samic potkanů vystavených modrému světlu.
„Poprvé jsme objevili přímou korelaci mezi vystavením modrému světlu a ranou pubertou u samců potkanů,“
Autorkou citovaného výroku je Dr. Aylin Kılınç Uğurlu, výzkumnice z nemocnice Bikent v Ankaře.
Co z toho (ne)plyne pro děti: vědci brzdí přímé závěry
Autoři současně zdůrazňují klíčové omezení: výsledky z pokusů na potkanech nelze automaticky přenášet na člověka. Jinými slovy – studie sama o sobě nedokazuje, že modré světlo z mobilů či tabletů spouští předčasnou pubertu u dětí.
Výzkumníci proto mluví spíše o signálu, který by měl vést k dalšímu zkoumání. Jako další krok zvažují dlouhodobější sledování, které se má zaměřit na možné dopady na reprodukční zdraví dospělých potkanů.
Proč je to důležité i bez definitivního verdiktu
I když je potřeba opatrnost při interpretaci, studie zapadá do širší diskuse o tom, jak moderní životní styl formuje zdraví dětí. Výzkumníci připouštějí, že podobné poznatky mohou v budoucnu vést k preventivním opatřením a k přesnějšímu pochopení souvislostí mezi digitálními návyky, biologickým vývojem a dlouhodobým zdravím.
Pro rodiče z toho zatím plyne hlavně jedno: pokud dítě tráví před obrazovkou velkou část dne (a často i večer), je rozumné řešit nejen obsah, ale i režim – zejména ve vztahu ke spánku a pravidelnosti dne. Zda má modré světlo přímý vliv na pubertu u lidí, mají teprve ukázat další studie.
