Co znamená, když vlasy šediví příliš brzy
Odborníci se shodují, že za předčasné šedivění se obvykle považuje situace, kdy se první nápadné bílé či šedé prameny objevují už kolem 25. až 30. roku života. V tomto věku bývá u zdravého člověka přirozený proces stárnutí vlasových folikulů teprve na začátku, a proto se náhlý nárůst šedin chápe jako varovný signál.
Pokud si tedy mladý člověk začne v tomto období všímat stále většího množství šedivých vlasů, neměl by situaci podceňovat. Nejde jen o estetiku, ale o možný příznak, že organismus je dlouhodobě přetížený nebo že se rozvíjí skryté onemocnění, které si zatím nevybralo jiný, výraznější způsob, jak na sebe upozornit.
Štítná žláza pod podezřením: tyreoiditida a hypotyreóza
Jedním z nejčastěji zmiňovaných zdravotních problémů, které mohou vést k předčasnému šedivění, jsou poruchy štítné žlázy. Lékaři upozorňují, že autoimunitní zánět štítné žlázy (tyreoiditida) a hypotyreóza, tedy snížená funkce štítné žlázy, mohou zásadně ovlivnit kvalitu i barvu vlasů.
Při hypotyreóze dochází ke zpomalení řady metabolických procesů v těle. Vlasy mohou být suché, lámavé, nadměrně vypadávat – a zároveň mohou začít šedivět dříve, než je obvyklé. Změna barvy vlasů tak může být jedním z prvních příznaků, kterého si člověk všimne ještě dříve, než se naplno projeví únava, zimomřivost, přibývání na váze či další typické symptomy poruchy štítné žlázy.
Oxidační stres: tichý ničitel buněk i barvy vlasů
„Hlavní příčinou šedivých vlasů je oxidační stres, tedy hromadění volných radikálů v těle v důsledku zvýšeného zatížení antioxidačního obranného systému nebo vyčerpání tohoto systému,“ vysvětlují odborníci.
Podle lékařů hraje v procesu předčasného šedivění zásadní roli oxidační stres. Jde o stav, kdy se v organismu hromadí tzv. volné radikály – agresivní molekuly poškozující buňky, včetně těch, které zajišťují tvorbu pigmentu ve vlasových folikulech. Jakmile je přirozená antioxidační obrana těla dlouhodobě přetížená nebo vyčerpaná, dochází k poškození buněk a vlasová cibulka postupně ztrácí schopnost vytvářet barvivo.
Oxidační stres však nezasahuje pouze vlasy. Postupem času se podílí na rozvoji celé řady civilizačních chorob, včetně aterosklerózy, vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu, cévní mozkové příhody či degenerativních onemocnění mozku. Předčasně šedivé vlasy tak mohou být jen viditelným vrcholem ledovce, pod nímž se skrývají mnohem závažnější procesy.
Životní styl, který přidává šediny: spánek, stres a prostředí
Lékaři upozorňují, že k předčasnému šedivění často přispívá i nezdravý životní styl. Mezi nejrizikovější faktory patří nedostatek kvalitního spánku, dlouhodobý psychický tlak a úzkost, ale také prostředí, ve kterém člověk žije a pracuje.
Odborníci uvádějí, že nedostatek spánku, chronický stres, nevhodné životní podmínky, špatná strava a nezdravé návyky mohou oxidační stres výrazně zhoršovat. Tělo se pak ocitá v trvalém napětí, regenerace je nedostatečná a organismus nemá dostatek prostoru ani zdrojů na opravu poškozených buněk. Výsledkem může být nejen zhoršení celkového zdravotního stavu, ale i rychlejší nástup šedin.
Jakou roli hraje výživa a mikroprvky
Kromě hormonální rovnováhy a psychické zátěže hraje významnou roli také dostatek klíčových živin. Vlasy jsou velmi citlivé na nedostatek některých vitaminů, minerálů a aminokyselin, které jsou nezbytné pro tvorbu pigmentu i strukturu vlasového vlákna.
„Abyste zastavili náhlý výskyt šedin, je nutné mít hypotyreózu pod kontrolou a zároveň se ujistit, že je ve vašem těle optimální hladina potřebných mikroprvků: železo, zinek, měď, selen, vápník, vitaminy skupiny B (B6, B9, B12), aminokyseliny (tyrosin, fenylalanin)…“, upozorňují odborníci.
Podle lékařských doporučení je proto zásadní nejen léčit případnou poruchu štítné žlázy, ale také zkontrolovat, zda má organismus dostatek důležitých mikroprvků, jako jsou železo, zinek, měď, selen, vápník, a také vitaminů skupiny B – zejména B6, B9 (kyselina listová) a B12. Kromě toho jsou klíčové i určité aminokyseliny, například tyrosin a fenylalanin, které se podílejí na tvorbě melaninu, pigmentu odpovědného za barvu vlasů.
Nedostatek těchto látek může urychlit ztrátu pigmentu, a tím i vznik šedin. V některých případech může úprava stravy, doplnění chybějících živin a léčba skrytých onemocnění vést k tomu, že se proces šedivění alespoň zpomalí. Není však reálné spoléhat na zázračný návrat původní barvy vlasů – zásadní je včas rozpoznat zdravotní problém, který za změnou stojí.
Kdy zpozornět a vyhledat lékaře
Předčasné šedivění by nemělo vyvolávat paniku, ale rozhodně by nemělo být ani ignorováno. Pokud se šediny začnou objevovat náhle a ve výrazné míře už kolem třicítky, je rozumné obrátit se na praktického lékaře nebo endokrinologa. Ten může doporučit vyšetření štítné žlázy, zkontrolovat hladiny důležitých minerálů a vitaminů v krvi a zhodnotit celkový zdravotní stav.
Včasná diagnostika poruch štítné žlázy, úprava životního stylu, snížení stresu a důraz na kvalitní spánek mohou pomoci nejen zpomalit šedivění, ale především předejít vážnějším zdravotním komplikacím, které s oxidačním stresem a hormonální nerovnováhou úzce souvisejí.
Šediny jako zrcadlo zdraví
Šedé vlasy bývaly dlouho vnímány jen jako nevyhnutelný projev věku. Dnešní medicína však stále častěji upozorňuje, že barva vlasů může být citlivým ukazatelem vnitřní rovnováhy organismu. Zvlášť u mladších lidí může rychlé šedivění signalizovat, že tělo bojuje s chronickým stresem, hormonální poruchou či nedostatkem klíčových živin.
Pokud si tedy všimnete, že vám vlasy šediví nezvykle brzy, nemusí to být jen genetika nebo důsledek náročného období. Může to být varovný signál, že vaše zdraví je ohroženo a že je nejvyšší čas nechat se odborně vyšetřit a zamyslet se nad svým životním stylem.
