Moje matka mi nechala svůj byt a tam jsme začali znovu budovat naše životy od nuly, bez ní.
Pokud jde o mě, nikdy jsem se nevdala ani neměla děti, a když mi bylo 40 let, můj snoubenec mě opustil, když zjistil, že se starám o dceru své sestry na útěku.
Řekl, že by ji podpořil, kdyby to byla jeho dcera, ale problém byl v tom, že pro něj byla cizí.
Poté jsem se nesnažil budovat vztahy.
Pracovala jsem tiše a vychovávala dceru sama. Nedávno jí bylo 19 let a je z ní krásná mladá žena. Jednoho dne nám někdo zaklepal na dveře. Otevřel jsem ji a uviděl svou sestru a 16letého chlapce.
Ukázalo se, že moje sestra si vzpomněla na svou dceru, když její syn potřeboval operaci a ona byla považována za dárce.
Když její dcera nebyla vhodným dárcem a manžel mé sestry zjistil, že chlapec není jeho syn, bez podpory ji i s dětmi vyhodil.
Moje sestra požadovala svůj podíl na bytě naší matky, a proto se objevila. Můžete mě soudit, ale já jsem ji ani nepustil do domu.
Takové lidi ve svém životě nepotřebuji a v zájmu svého zdraví si je nemohu dovolit. Mohou se tedy vydat vlastní cestou. Stále mi dluží 19 let výchovy své dcery.
