V době, kdy většina podobných organizací zápasila s nízkou produktivitou a omezenými možnostmi, šly Slušovice opačným směrem: vsadily na růst, investice, nové obory a důraz na výkon. V očích veřejnosti i části odborníků se staly symbolem toho, že i v rigidních podmínkách může vzniknout něco mimořádného.
Čuba a jeho tvrdý řád: disciplína, dochvilnost a odměna za výsledek
František Čuba prosazoval řízení založené na přísné organizaci práce. V družstvu se kladl důraz na dochvilnost, střídmost a loajalitu a zároveň na systém, který zvýhodňoval ty, kdo podávali nejlepší výkon. Nešlo jen o zemědělskou výrobu, ale o celkový způsob fungování podniku, který se vymykal tehdejšímu standardu.
Výsledky byly v číslech ohromující. Do roku 1989 měly Slušovice dosáhnout tržeb až 7 miliard korun a zisku přibližně 830 milionů korun. Taková bilance byla v tehdejším Československu výjimečná a posilovala pověst Slušovic jako místa, kde „to funguje jinak“.
Export za hranice východního bloku i na Západ
Úspěch se neomezoval jen na domácí trh. Produkce a know-how Slušovic se dostávaly do zahraničí, včetně zemí, jako byl SSSR, Vietnam či Egypt, ale také do západních států, například do Itálie a Západního Německa. V době železné opony šlo o výrazný signál, že družstvo dokázalo najít cestu k odbytu i mimo tradiční rámec plánované ekonomiky.
Nešlo jen o pole a stáje: biochemie, potraviny i moderní technologie
To, co dělalo Slušovice tak výjimečnými, byla jejich šíře záběru. Podnik se postupně pustil do oblastí, které se od klasického obrazu JZD výrazně lišily: od biochemie a mléčných výrobků až po technologickou výrobu. Na trhu se objevovaly i produkty jako hydroponicky pěstovaná zelenina nebo moderní přípravky proti hmyzu, které mířily nejen do zemí východního bloku, ale také do Asie, na Blízký východ a do části západní Evropy.
Počítače ze Slušovic: nečekaná kapitola „socialistického zázraku“
Jednou z nejvíce diskutovaných kapitol byla snaha proniknout do výpočetní techniky. Ve Slušovicích vznikl počítač RPP 16 třetí generace, který měl sloužit k řízení technologických procesů. Družstvo tím získalo pověst průkopníka v propojování výpočetní techniky se zemědělstvím i průmyslovými činnostmi.
Vrchol měl představovat systém TNS, tedy „Ten Náš Systém“ – víceuživatelské a víceúlohové řešení určené k řízení různých procesů, od biotechnologií až po hydroponickou produkci rostlin. Vývoj se přitom potýkal i s překážkami typickými pro dobu a geopolitické rozdělení, například s embargem na monitory nebo s problémy s materiály pro klávesnice. Přesto se ve Slušovicích hledaly náhradní cesty, jak potřebné komponenty získat nebo vyrobit.
Elektronika ve velkém a kompatibilita s IBM
Ke konci 80. let se Slušovice prezentovaly nejen jako silný zemědělský hráč, ale i jako technologické centrum. Uvádělo se, že podnik vyráběl více než 60 druhů elektronických výrobků a počítačů, přičemž některé měly být kompatibilní s počítači IBM. Právě tato kombinace zemědělství, průmyslu a IT byla tím, co Slušovice odlišovalo od většiny tehdejších podniků.
Po roce 1989 přišel zlom: tržní ekonomika a postupný úpadek
To, co Slušovice vyneslo mezi nejznámější podniky své doby, narazilo po pádu komunistického režimu na novou realitu. Přechod na tržní hospodářství a změna politických i ekonomických vazeb znamenaly pro družstvo zásadní otřes. Postupně se začaly projevovat problémy, které vyústily až v likvidaci kvůli značným dluhům.
Proč Slušovice dodnes budí emoce
Příběh Slušovic zůstává i po desetiletích silným symbolem. Na jedné straně ukazuje, že i v omezených podmínkách může vzniknout mimořádně výkonný a inovativní celek. Na straně druhé připomíná, jak rychle se může úspěch zlomit, když se změní pravidla hry a zmizí prostředí, v němž podnik vyrostl.
Jedno je jisté: Slušovice se zapsaly do moderních dějin jako ojedinělý experiment, který na čas dokázal překonat očekávání a vytvořit dojem, že i za železnou oponou může vzniknout něco, co připomíná světovou špičku.
