Realita je jiná. Zvláště v zimních měsících se na pultech objevuje ovoce a zelenina, která je sice na pohled atraktivní, ale bez skutečné chuti, vůně a často i bez významnější výživové hodnoty. Dlouhé týdny v chladu, umělé dozrávání a sklizeň v nedozrálém stavu udělají své.
Výsledkem jsou produkty, které mají do sezonní kvality velmi daleko. Největší zklamání přichází u plodin, které si spojujeme s létem nebo jarem, ale v regálech je vidíme i v prosinci. Podívejme se, kterým potravinám je v zimě lepší se vyhnout a po jakých alternativách sáhnout, aby náš talíř nebyl jen barevný, ale i skutečně prospěšný.
Chřest: jarní královna, zimní propadák
Chřest se v obchodech objevuje prakticky celý rok, ale jeho zimní verze má se šťavnatým jarním výhonkem společné jen jméno. Často jde o tvrdé, zdřevnatělé stonky bez výrazné chuti, které cestovaly z velkých vzdáleností a byly sklizeny předčasně.
Takový chřest už nemá mnoho společného s jemnou delikatesou, kterou známe z jarní sezony. Ztrácí nejen na chuti, ale i na nutriční hodnotě, především pokud strávil dlouhou dobu v chladicích skladech a na cestě.
Lepší volba: růžičková kapusta
V zimě je mnohem rozumnější vsadit na sezonní zeleninu, například na růžičkovou kapustu. Ta je bohatá na vitaminy C a K, bývá přirozeně křupavá a při správné úpravě i velmi chutná. Skvěle se hodí například pečená v troubě, případně v kombinaci s kouskem slaniny, která zvýrazní její chuť.
Broskve v zimě? Vůně léta jen na oko
Broskve patří k symbolům léta, ale v regálech je vídáme i v zimě. Pokud nám v prosinci nebo lednu „voní“ broskve, je to spíš naše vzpomínka na léto než skutečná vůně ovoce. Vše, co se po srpnu objeví v obchodech, je obvykle dováženo z Jižní Ameriky či jiných vzdálených regionů.
Tyto broskve bývají sklizeny nezralé, aby přežily dlouhou cestu, a následně dozrávají v umělých podmínkách. Výsledek? Pěkný vzhled, ale minimum šťávy, aroma i vitamínů. Zákazník platí především za dopravu a marketing, nikoli za skutečnou kvalitu.
Lepší volba: citrusové plody
V zimních měsících jsou přirozenou volbou především citrusy – pomeranče, mandarinky, grapefruity či pomela. Tyto plody mají v zimě sezonu, a proto jsou výrazně bohatší na vitamín C, který podporuje imunitu a pomáhá tělu lépe čelit infekcím. Navíc jsou cenově dostupné a chuťově stabilní.
Čerstvý hrášek: zimní verze bez sladkosti
Jarní čerstvý hrášek je jemný, sladký a šťavnatý. Zimní varianta, která se občas objeví v obchodech, má ale k této představě daleko. Často jde o moučnou, tvrdou a lehce hořkou verzi, která se při vaření rozpadá a nemá téměř žádnou chuť.
Takový hrášek bývá nejen kulinářským zklamáním, ale zároveň může mít i nižší obsah některých prospěšných látek, protože nebývá sklizen v optimální zralosti.
Lepší volba: mražený hrášek
Mnohem rozumnější je sáhnout po mraženém hrášku. Ten bývá sklizen v plné sezoně a následně rychle blanšírován a zmrazen. Díky tomu si zachovává výrazně lepší chuť i barvu a z nutričního hlediska je téměř totožný s opravdu čerstvým hráškem. V zimě jde o jedno z nejpraktičtějších řešení.
Kukuřice v klase: letní hvězda, zimní zklamání
Kukuřice na klasu je neodmyslitelnou součástí letního grilování. Zimní kukuřice ale často jen předstírá, že je stejná jako v sezoně. Zrníčka bývají suchá, tvrdá a bez typické sladkosti, na kterou jsme zvyklí z léta.
Dlouhé skladování a přeprava se výrazně podepisují na její kvalitě. Zákazník tak místo lahodného klasu dostane jen tvrdý a nevýrazný doplněk talíře.
Lepší volba: mražená cukrová kukuřice
Mražená kukuřice, zejména cukrová, si díky rychlému zpracování po sklizni udržuje svou přirozenou sladkost. Navíc obsahuje lutein, důležitý pro zdraví očí. Připravuje se velmi rychle a v zimě je mnohem spolehlivější volbou než kukuřice v klase.
Jahody v zimě: jen drahá dekorace na talíři
Jahody se v zimě často objevují v supermarketech jako „luxusní“ zboží. Na dortu nebo v misce s ovocem vypadají efektně, ale jejich chuť obvykle neodpovídá ceně. Zimní jahody putují týdny v chladicích řetězcích a při příjezdu k nám mají jen málo společného s voňavými plody z červnové zahrady.
Velmi často postrádají vůni, plnou chuť i vyšší obsah vitamínu C. V mnoha případech tak platíme především za vzhled a možnost „pochlubit se“ zimním ovocem, nikoli za nutriční přínos.
Lepší volba: mražené lesní plody
Do dezertů, koláčů, smoothies nebo domácích omáček je mnohem vhodnější použít mražené lesní plody – například borůvky, maliny či ostružiny. Bývají sklizeny v plné sezoně a rychle zmrazeny, takže si dobře drží jak chuť, tak významnou část vitamínů a antioxidantů.
Rajčata: po létě mizí jejich skutečná síla
Rajčata jsou typická letní zelenina, a jakmile skončí sezona, končí i jejich plná chuť. Zimní rajčata bývají mdlá, bledší, bez výrazné vůně a často i s nižším obsahem lykopenu – silného antioxidantu, který je jedním z hlavních důvodů, proč jsou rajčata považována za prospěšná pro zdraví.
Plody bývají sklizeny nedozrálé a dozrávají uměle během transportu, což se výrazně podepisuje na jejich senzorických vlastnostech. Výsledek? Rajče, které na talíři vypadá dobře, ale chuťově nepřesvědčí.
Lepší volba: konzervovaná rajčata nebo rajčatový protlak
V zimě je překvapivě výhodnější sáhnout po kvalitních konzervovaných rajčatech nebo rajčatovém protlaku. Tyto produkty se obvykle vyrábějí z plně zralých rajčat sklizených v sezoně. Jsou ideální do polévek, omáček či dušených jídel. Vyplatí se vybírat bio varianty bez zbytečných konzervantů a přidaných cukrů.
Borůvky: zimní luxus bez skutečného efektu
Čerstvé borůvky (často pěstované jako kanadské borůvky) se dají koupit i v zimě, ale jejich přínos je sporný. Zimní borůvky bývají výrazně dražší, méně aromatické, rychle se kazí a z hlediska obsahu vitamínů a antioxidantů zpravidla nedosahují úrovně letních plodů.
Spotřebitel tak často platí vysokou cenu za ovoce, které nenabízí to, co od borůvek očekáváme – intenzivní chuť a vysoký podíl prospěšných látek.
Lepší volba: mražené borůvky
Mražené borůvky jsou z hlediska výživy velmi podobné čerstvým, sezonním plodům. Navíc jsou podstatně levnější a snadno dostupné po celou zimu. Hodí se do jogurtů, ovesných kaší, dezertů i nápojů a představují jeden z nejrozumnějších způsobů, jak si v zimě dopřát „lesní“ chuť bez zbytečného utrácení.
Co tedy v zimě nakupovat a jíst?
Odborníci se shodují: základem zdravého zimního jídelníčku by měly být sezonní a pokud možno lokální potraviny. Patří sem zejména kořenová zelenina, zelí, kapusta, cibule, česnek, dýně, jablka či hrušky. Tyto plodiny snesou skladování, a přesto si udržují poměrně dobrou výživovou hodnotu.
U ovoce a zeleniny, které mají sezonu v létě, je obecně lepší volit mraženou podobu. Ta bývá zpracována krátce po sklizni, takže si uchová více vitamínů, minerálů i chuti, než by měly „čerstvé“ plody, které k nám cestují tisíce kilometrů.
Pokud v prosinci narazíme na „letní“ ovoce v akci, je rozumné se zamyslet, co vlastně kupujeme. Někdy je lepší takové zboží jednoduše přeskočit a dát přednost potravinám, které jsou pro zimní období přirozené. Naše tělo se nám za to odvděčí lepší imunitou, stabilnější energií i menším zklamáním z chuti.
Proč se vyplatí přemýšlet nad původem jídla
Volba sezonních a lokálních potravin není jen otázkou chuti a zdraví. Znamená také menší ekologickou zátěž – kratší transport, méně emisí a často i méně obalových materiálů. Zároveň tím podporujeme domácí producenty, kteří nabízejí plodiny přizpůsobené našim klimatickým podmínkám.
Rozumný přístup k zimnímu nakupování tedy neznamená vzdát se pestré stravy, ale naučit se rozlišovat mezi tím, co je skutečně čerstvé a hodnotné, a tím, co čerstvě jen vypadá. Zimní regály mohou být zrádné – ale pokud víme, po čem sáhnout, můžeme si i v mrazivých měsících dopřát jídlo, které nám opravdu prospívá.
