Výsledky byly publikovány v odborném časopise Drug and Alcohol Review, který se zaměřuje na dopady alkoholu a jiných návykových látek na lidské zdraví a společnost. Závěry novozélandského týmu přitom zapadají do rostoucího množství důkazů, že neexistuje skutečně bezpečná hranice konzumace alkoholu, pokud jde o riziko rakoviny.
Rakovina prsu u žen: alarmující podíl případů spojených s alkoholem
Klíčovou roli v prezentaci výsledků výzkumu sehrála Otažská univerzita, která shrnula nejzávažnější zjištění. Zvláštní pozornost vědci věnují rakovině prsu, která patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u žen a zároveň je jedním z typů rakoviny, u nichž je souvislost s alkoholem nejlépe doložena.
Podle analýzy z Nového Zélandu připadá přibližně 60 % všech případů úmrtí na rakovinu, které byly připsány konzumaci alkoholu, právě na ženy s diagnózou rakoviny prsu. Spoluautorka studie, profesorka Jenny Connor, upozorňuje, že významná část těchto úmrtí se týká žen, které nepily nijak extrémně.
„Okolo 60 % všech případů úmrtí v důsledku rakoviny na Novém Zélandu způsobených konzumací alkoholu se týká žen, u nichž byla diagnostikována rakovina prsu. Podle našich odhadů až 71 % smrtelných případů rakoviny prsu v roce 2007 a 65 % v roce 2012 bylo spojeno s konzumací alkoholu. Přibližně jedna třetina z těchto smrtelných případů byla způsobena konzumací méně než dvou skleniček denně,“ uvedla spoluautorka studie profesorka Jenny Connorová.
Právě tato pasáž studie je podle odborníků nejvíce znepokojivá: výrazný podíl úmrtí je spojen s pitím, které většina lidí považuje za „umírněné“ nebo „bezpečné“. Vědci proto varují, že společenské vnímání alkoholu jako běžné součásti životního stylu je v přímém rozporu s tím, co ukazují zdravotnická data.
Muži nejsou v bezpečí: rakovina jícnu, jater i ústní dutiny
Alkohol však podle studie nepředstavuje hrozbu pouze pro ženy. U mužů se nejčastěji spojuje s rakovinou jícnu, jater, hrtanu, hltanu a také ústní dutiny. Tyto diagnózy patří mezi nejzávažnější onkologická onemocnění, často s velmi špatnou prognózou a vysokou úmrtností.
Vědci upozorňují, že riziko není omezeno jen na těžké pijáky. I malé dávky alkoholu, které společnost běžně toleruje a mnohdy i podporuje, mohou významně přispět k rozvoji nádorových buněk. Zdravotní dopady se přitom mohou projevit až po mnoha letech, což vede k falešnému dojmu, že „trocha alkoholu neuškodí“.
Podle odborníků dochází při metabolismu alkoholu v těle k tvorbě látek, které mají prokazatelně karcinogenní účinky. Dlouhodobá a opakovaná zátěž organismu alkoholem pak může zvyšovat pravděpodobnost, že dojde k poškození buněk a vzniku rakoviny.
Meta-analýza rozsáhlých dat: alkohol jako významný faktor úmrtnosti
Autoři studie provedli komplexní meta-analýzu dostupných mezinárodních vědeckých prací, v nichž se odborníci snažili pochopit, jaké faktory stojí za úmrtími na onkologická onemocnění. Zvláštní důraz kladli na data z Nového Zélandu, kde je k dispozici podrobná zdravotnická statistika.
Po vyhodnocení širokého spektra studií a datových souborů dospěli vědci k závěru, že alkohol patří mezi nejvýznamnější příčiny úmrtí na rakovinu v této zemi. Nejde přitom pouze o extrémní případy závislosti, ale i o dlouhodobou, pravidelnou a zdánlivě „rozumnou“ konzumaci.
Meta-analýza tak potvrzuje, že alkohol není jen rizikovým faktorem pro játra či kardiovaskulární systém, jak se často zdůrazňuje, ale zásadním způsobem se podílí i na onkologické zátěži populace. To má významné důsledky nejen pro zdravotnictví, ale i pro veřejnou politiku v oblasti prevence a regulace alkoholu.
„Nevinná“ denní sklenka? Vědci varují před podceňováním rizik
Jedním z hlavních poselství studie je potřeba přehodnotit běžné společenské normy. Mnoho lidí je přesvědčeno, že jedna či dvě sklenky vína denně jsou pro zdraví neškodné, nebo dokonce prospěšné. Novozélandští vědci však upozorňují, že právě tato „umírněná“ konzumace se zřetelně promítá do statistik rakoviny, zejména rakoviny prsu u žen.
Závěry studie proto mohou mít zásadní dopad na to, jak budou zdravotnické organizace a vlády komunikovat rizika spojená s alkoholem. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že veřejnost často podceňuje souvislost mezi pitím alkoholu a vznikem rakoviny a zaměřuje se spíše na jiná rizika, jako je kouření či obezita.
Nové poznatky tak posilují názor, že z hlediska rizika rakoviny je nejbezpečnější alkohol nepít vůbec, nebo alespoň jeho konzumaci výrazně omezit. Vědci zároveň apelují na to, aby se informace o těchto rizicích staly nedílnou součástí preventivních kampaní a zdravotnického poradenství.
Video k tématu
Další souvislosti a vysvětlení problematiky vlivu alkoholu na zdraví je možné nalézt i ve videu, které se tématu věnuje v širším kontextu:
