reklama
Od dětství jsem byla vždy až ta druhá. Pro mámu byla hvězdou moje sestra Adéla. Dlouho jsem věřila, že jednou si mě máma všimne. Ale její narozeniny mi otevřely oči – a změnily celý můj život.
Od malička jsem cítila, že vedle sestry Adély nikdy nebudu dost dobrá. Nebyla jsem špatná, jen jsem nikdy nebyla dost. Adéla byla její chlouba – krásná, šikovná, ukázková studentka. A já? Já byla jen ta mladší, která sice zvládla školu, přinesla diplomy z olympiád, dostala se na vysokou bez placení. Ale všechno, čeho jsem dosáhla, se v máminých očích rozplývalo jako kapka v moři.
Pokračujte ve čtení článku na další straně níže.
