Výsledky tak míří na zvyklost, kterou řada domácností považuje za „rozumný kompromis“: maso jen několikrát týdně. Studie přitom popisuje, že s vyšším příjmem se riziko dále zvyšovalo.
Co přesně uvedl hlavní autor studie
Autoři studie hovoří o nárůstu, který je sice označen jako mírný, ale statisticky průkazný. Hlavní autor Xiao Gu z Harvard TH Chan School of Public Health to shrnul následovně: „Zjistili jsme mírné, ale statisticky významné zvýšení rizika i pro 2 porce červeného masa týdně a riziko se dále zvyšovalo s vyšším příjmem, “
Co se počítá jako červené maso a proč na tom záleží
V běžné debatě se často mísí několik kategorií masa dohromady. Studie pracuje s pojmem červené maso, do kterého spadá zejména hovězí, vepřové, jehněčí a kozí maso z domestikovaných zvířat. Zároveň se do expozice může promítat i maso obsažené ve zpracovaných potravinách a v řadě běžných výrobků, například u některých druhů hamburgerů.
Pro čtenáře je důležité, že nejde jen o „steak na talíři“. Pokud je červené maso součástí více jídel během týdne v různých podobách, může se celkový příjem nasčítat, aniž by si to člověk uvědomoval.
Náhrada masa může podle studie riziko snížit
Výzkum se nezastavil jen u popisu rizika. Autoři také uvádějí, že nahrazení červeného masa zdravými rostlinnými zdroji bílkovin může souviset se snížením rizika cukrovky 2. typu. Jde tedy o praktický závěr: pokud někdo nechce maso vynechat úplně, může být prospěšné alespoň část porcí v týdnu nahradit jinými zdroji bílkovin.
Konkrétní „rostlinné zdroje“ studie v citované pasáži blíže nerozvádí, obecně se ale v odborné výživě tímto pojmem myslí například luštěniny, ořechy či další rostlinné alternativy.
Nejde jen o cukrovku: dřívější studie zmiňují i další souvislosti
Červené maso se v odborné literatuře neřeší pouze kvůli diabetu. V původním textu se připomíná, že předchozí výzkumy spojovaly nadměrnou konzumaci také se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění, onemocnění jater, obezity a některých nádorových onemocnění.
Je důležité dodat, že podobné výsledky obvykle popisují statistické souvislosti na úrovni populací – neznamenají tedy, že konkrétní člověk po určitém počtu porcí „nutně onemocní“. Přesto jde o informace, které mohou být pro část veřejnosti varovné, zejména pokud už mají další rizikové faktory.
Stanovisko WHO: zpracované vs. nezpracované červené maso
Významné je i hodnocení Světové zdravotnické organizace. WHO podle citovaných informací klasifikuje zpracované červené maso jako karcinogen skupiny 1, tedy mezi látky s prokázaným karcinogenním účinkem. V textu je to vysvětleno tak, že jde o kategorii, do níž patří i rizikové faktory jako UV záření nebo kouření.
U nezpracovaného červeného masa se uvádí jiná klasifikace: karcinogen skupiny 2, tedy že je „pravděpodobně karcinogenní“. V původním textu se jako příklad zmiňuje také aspartam, umělé sladidlo obsažené v řadě nealkoholických nápojů.
Co si z toho odnést: Studie publikovaná v AJCN upozorňuje, že riziko cukrovky 2. typu může růst už při relativně nízké konzumaci červeného masa, a současně naznačuje, že výměna části porcí za rostlinné bílkoviny může být jednou z cest, jak riziko snížit.
