O to větší pozornost nyní vzbudilo její vystoupení v pořadu Galerie Selfie, kde se po letech rozhodla vrátit k události, která by mohla zůstat skryta, pokud by o ní sama nepromluvila. Herečka přiznala, že už před téměř dvěma desetiletími prošla náročným bojem s rakovinou prsu – nemocí, která podle jejích slov zásadně změnila její pohled na život, zdraví i vlastní hranice.
Vše začalo nenápadně: zvláštní neklid uprostřed představení
Drama, o němž dnes otevřeně mluví, nemělo na začátku žádné okázalé příznaky. Nešlo o náhlou bolest ani jasný fyzický problém, který by ji přinutil okamžitě běžet k lékaři. Rozhodující roli sehrál neurčitý, ale vytrvalý pocit, který ji přepadl během jednoho z divadelních vystoupení.
Freimanová popsala, že v průběhu hry začala pociťovat vnitřní neklid, který nedokázala racionálně vysvětlit. Nebylo to omdlení, nebyl to konkrétní tlak či ostrá bolest, spíše jakási tichá, ale vytrvalá intuice, že v těle není něco v pořádku. Tento „nepojmenovatelný“ signál podle ní nepřišel jednorázově a nezmizel s potleskem publika, ale zůstal s ní i poté, co opustila jeviště.
Právě tato nejasná, ale naléhavá vnitřní výstraha se nakonec ukázala jako zásadní moment. Kdyby ji herečka ignorovala, mohl se podle ní celý příběh vyvíjet dramaticky jinak – a s mnohem tragičtějšími následky.
Telefonát přítelkyni lékařce a šokující verdikt
Místo toho, aby zvláštní pocit přehlušila prací nebo únavu jednoduše připsala náročnému tempu, rozhodla se jednat. Obrátila se na ženu, které důvěřuje nejen jako člověku, ale i jako odbornici – na lékařku Mirku Skovajsovou, jednu z nejznámějších českých specialistek na problematiku prsu.
Vyšetření, do něhož šla s nadějí, že půjde o banalitu nebo planý poplach, přineslo přesný opak toho, v co doufala. Lékaři jí oznámili diagnózu, které se obává většina žen – rakovinu prsu. V okamžiku, kdy čekala uklidnění, přišla zpráva, že v jejím těle se rozvíjí závažné onkologické onemocnění.
Veronika Freimanová / Zdroj: youtube.com
Freimanová přiznala, že v té chvíli si přála slyšet jediné: že přecitlivěle reaguje na únavu a že se nic vážného neděje. Realita však byla neúprosná. Místo ujištění následoval šok a začátek dlouhé a náročné léčby, o níž tehdy věděl jen velmi úzký okruh lidí.
Rychlá reakce jako faktor, který mohl rozhodnout o životě
Herečka se dnes s odstupem let netají tím, že právě okamžité rozhodnutí nechat se vyšetřit považuje za krok, který jí pravděpodobně zachránil život. Závažnost diagnózy ji přinutila podstoupit sérii vyšetření a následnou léčbu, jež nebyla ani krátká, ani jednoduchá. Přesto zdůrazňuje, že čas v jejím případě sehrál klíčovou roli.
Podle vlastních slov si uvědomuje, že kdyby signály svého těla zlehčovala, odkládala návštěvu lékaře nebo sama sebe přesvědčovala, že „to přejde“, mohla by se nemoc rozvinout do mnohem pokročilejšího stadia. V onkologii přitom často nerozhodují měsíce, ale doslova jednotlivé týdny či dny. Právě proto dnes opakovaně zdůrazňuje význam včasného záchytu a prevence.
Náročná léčba, přehodnocení priorit a nový pohled na vlastní tělo
Následné období, které po diagnóze přišlo, označuje jako jednu z nejtěžších kapitol svého života. Léčba rakoviny prsu ji donutila zpomalit, omezit pracovní vytížení a připustit si, že zdraví není samozřejmost, ale křehká hodnota, která může být kdykoli ohrožena.
Nemoc podle jejích slov nepřinesla jen strach, obavy o budoucnost a fyzické vyčerpání, ale také velmi tvrdou, avšak důležitou životní lekci. Začala mnohem pozorněji vnímat signály vlastního těla, přestala podceňovat zdánlivé maličkosti a naučila se říkat „ne“ situacím, které ji vysilovaly. Onkologická diagnóza se tak stala zlomovým bodem, od něhož se odvíjí její dnešní přístup k práci, rodině i sobě samé.
Důležitou oporou jí v té době bylo i zázemí v soukromém životě. Po boku architekta Vladimíra Boučka, s nímž tvoří dlouhodobě stabilní pár, našla klid, který byl v náročném období léčby nenahraditelný. Právě pevné rodinné zázemí a úzký kruh blízkých jí pomohly celou situaci ustát mimo světla reflektorů.
Dvacet let poté: nemoc jako zlomový moment, který už nechce tajit
Dnes, s odstupem téměř dvaceti let, může Veronika Freimanová říci, že se z rakoviny prsu zotavila a že nemoc považuje za zásadní předěl ve svém životě. Přestože o ní dlouho veřejně nemluvila, nyní se rozhodla zkušenost sdílet – nejen jako osobní zpověď, ale především jako varování a apel na ostatní ženy.
Veronika Freimanová s manželem / Zdroj: youtube.com
Opakovaně připomíná, že v případě onkologických onemocnění hraje čas naprosto klíčovou roli. Zdůrazňuje, že pravidelné preventivní prohlídky nejsou formalita, ale nástroj, který může zachránit život. Stejně důležité je podle ní nepodceňovat intuici a subjektivní pocity, které se někdy těžko popisují, ale přesto mohou signalizovat vážný problém.
Osvěta místo mlčení: proč chce motivovat ostatní ženy
Právě proto se herečka dlouhodobě snaží podporovat osvětu v oblasti nádorových onemocnění prsu. Ve svých vystoupeních i rozhovorech zdůrazňuje, že ženy by měly brát vážně jakékoli změny na těle, nepodceňovat samovyšetření ani odborná vyšetření a nebát se vyhledat pomoc, i když si nejsou jisté, zda nejde o „zbytečnou paniku“.
Její příběh tak dalece přesahuje hranice osobního vyprávění. Stává se konkrétním důkazem toho, že i nenápadný, těžko uchopitelný pocit může být prvním varováním před závažnou nemocí. A zároveň připomíná, že včasné rozhodnutí jednat může být rozdílem mezi životem a smrtí.
Život po nemoci: jiný rytmus, jiné priority, stejná profesionalita
Ačkoli o svém boji s rakovinou prsu začala mluvit až s výrazným odstupem, v profesním životě si Veronika Freimanová udržela pověst disciplinované a spolehlivé herečky. Nemoc ji však podle vlastních slov naučila přehodnotit, kolik energie je ochotna věnovat práci a kolik musí zůstat pro ni samotnou a pro její blízké.
Dnes se snaží žít tak, aby nebyla jen „funkčním“ člověkem pro okolí, ale aby naslouchala i svému vnitřnímu tempu. Přestože se na jevišti i před kamerou stále objevuje s profesionálním nasazením, v pozadí jejího příběhu stojí zkušenost, která jí jasně ukázala, že žádná role nestojí za podcenění vlastního zdraví.
