Důvod, proč jsou pikniky oblíbené i dnes, se vlastně nemění: čerstvý vzduch, pohyb, změna prostředí a chvíle, kdy člověk vypne. Právě to z nich dělalo oblíbenou formu rekreace i v 60., 70. a 80. letech.
Co se nosilo v koši: výbava byla překvapivě poctivá
Piknikový koš tehdy neznamenal jen jídlo zabalené do papíru. Lidé si často brali i věci, které dnes řada z nás řeší jednorázově, nebo je úplně vynechává. Ve výbavě se objevovaly příbory, sklenice, talíře, nechyběl otvírák na láhve i konzervy, slánka, ostré nože a také něco na stolování: prostírání nebo menší ubrus. Pro volný čas se přibalovaly i hry, aby se čekání na „správný hlad“ protáhlo příjemnou zábavou.
V jedné věci byli lidé často disciplinovanější než dnes: samozřejmostí býval pytel na odpadky. V prostředí, kde se na výlety chodilo opakovaně a mnoho rodin mělo vyhlédnuté „své“ místo v lese nebo u vody, se nepořádek považoval za ostudu.
Jídelníček: salám, klobása, pečivo i ovoce
Co se jedlo? Nabídka se odvíjela od toho, co bylo doma a co vydrželo cestu bez lednice. Typicky se objevoval salám, slanina, klobásy, k tomu čerstvé pečivo. Nechyběly jednoduché přílohy: salát, zelenina a ovoce. A protože piknik bez pití není piknik, přibalené byly i dobře vychlazené nápoje – kdo mohl, vyřešil chlazení předem, kdo ne, spoléhal na studenou vodu v potoku nebo na stín.
Tato kombinace měla jednu velkou výhodu: byla sytá, skladná a dala se jíst bez složitého vaření. Přesto se na mnoha místech rozvonělo i něco teplého – opékání a improvizované ohniště k výletům patřily, pokud to podmínky dovolily.
Romantika vs. dnešek: méně obrazovek, více ticha
Na pikniku se dříve více mluvilo, hrály se hry, pozorovala se krajina a poslouchaly se zvuky kolem. Dnes se k přírodě často přidává další vrstva – technika. A právě to mění atmosféru: místo ticha lesa se někdy nese hudba z Bluetooth reproduktorů a místo společného povídání se část času tráví na telefonu.
To ale neznamená, že by pikniky ztratily kouzlo. Naopak: stále jsou jednoduchým způsobem, jak si dopřát „malý výlet“ bez velkých nákladů. Navíc se z nich stal i základ mnoha setkání a akcí, od komunitních slavností až po festivaly, kde se zážitek propojuje s gastronomií nebo vínem.
Jak vypadaly pikniky v 70. a 80. letech
Fotografie z té doby připomínají, že styl byl jiný, ale podstata stejná: lidé seděli na dekách, jedli jednoduchá jídla, děti pobíhaly kolem a dospělí si užívali chvíli klidu. Často šlo o výlety k vodě, na louku nebo do lesa, kde stačilo málo k tomu, aby se z obyčejného dne stal malý svátek.
Oblíbené bylo i to, že stačilo málo
Tehdejší pikniky ukazují jednu věc jasně: k příjemnému odpoledni nebylo potřeba nic přehnaně složitého. Deka, něco k jídlu, pití a dobrá společnost. Ať už šlo o 60. léta, nebo pozdější dekády, piknikování zůstávalo dostupným luxusem, který si mohl dopřát téměř každý.
