Typicky se u psychopatických rysů zmiňuje nedostatek empatie, slabý pocit viny či studu, potíže s citovým napojením na druhé, sklon k manipulaci a také schopnost předstírat emoce, aby člověk lépe zapadl do společnosti. U části lidí se mohou objevovat i sklony k agresivnímu nebo rizikovému chování. To však neznamená, že každý, kdo je chladnější nebo méně emotivní, je automaticky psychopat.
Co zkoumali vědci: délku prstů a možné biologické souvislosti
Kanadští vědci se podle informací zveřejněných v odborném periodiku The Journal of Psychiatric Research zaměřili na otázku, zda mohou mít psychopatické rysy i biologické souvislosti, které se projeví na tělesných znacích. Konkrétně zkoumali poměr délky prstů – tedy zda je ukazováček kratší než prsteníček.
Výsledek, který studie popisuje, je založen na korelaci: lidé, kteří měli ukazováček kratší než prsteníček, byli podle zjištění výzkumného týmu častěji diagnostikováni s psychiatrickými poruchami a poruchami osobnosti, mezi nimiž se zmiňuje i psychopatie.
Jednoduchý test za minutu: podívejte se na ukazováček a prsteníček
Pokud si chcete udělat rychlou představu, stačí natáhnout ruku dlaní nahoru a porovnat délku ukazováčku a prsteníčku. Studie pracuje s tímto znakem:
Ukazováček kratší než prsteníček – podle zjištění se tato kombinace častěji objevovala u lidí s některými diagnostikovanými poruchami osobnosti, včetně psychopatie.
Důležité je však zdůraznit, že nejde o „diagnostiku z ruky“. Takový znak sám o sobě neznamená, že je člověk psychopat – může pouze souviset s vyšší pravděpodobností výskytu určitých rysů u části populace, kterou vědci sledovali.
Temná triáda, agresivita a psychická odolnost: co ještě studie naznačuje
Studie zároveň uvádí, že lidé s kratším ukazováčkem a delším prsteníčkem častěji vykazovali známky agresivního chování a byli náchylnější k takzvané temné triádě. Do ní se obvykle řadí narcismus, machiavelismus a psychopatie.
V souvislosti s tímto poměrem prstů se zmiňuje také vyšší psychická „tvrdost“ a v průměru lepší sportovní výkon. To naznačuje, že stejný biologický znak může souviset s různými charakteristikami – nejen s těmi, které jsou vnímány negativně.
Kolik lidí výzkum sledoval a co z něj (ne)vyvozovat
V rámci výzkumu vědci zkoumali celkem 80 dobrovolníků. Z nich 44 mělo psychiatrické potíže, zatímco 36 bylo označeno jako zcela zdravých, bez diagnostikované duševní poruchy. Podle popisu výsledků se u zdravých jedinců typicky neměl objevovat vzorec kratšího ukazováčku a delšího prsteníčku, zatímco u pacientů s poruchami osobnosti včetně psychopatie se objevoval častěji.
To je však zároveň důvod k opatrnosti: jde o relativně malý vzorek a o vztah založený na statistické souvislosti. Psychopatii či jakoukoli poruchu osobnosti může spolehlivě posoudit pouze odborník na základě komplexního vyšetření, nikoli podle jedné tělesné vlastnosti.
Kdy zpozornět: rysy chování jsou důležitější než prsty
Pokud vás téma znepokojuje, mnohem podstatnější než délka prstů jsou dlouhodobé projevy v chování: opakovaná manipulace, absence lítosti při ubližování druhým, neschopnost navazovat citové vazby nebo časté porušování pravidel bez ohledu na důsledky. V takových situacích může být na místě konzultace s psychologem nebo psychiatrem.
Poměr prstů může být podle vědy zajímavým střípkem do mozaiky poznání lidské psychiky – rozhodně však není razítkem na povahu ani osud člověka.
