Ztráta blízkého člověka je často ranou, ze které se mnozí jen těžko vzpamatovávají. Pocit osamění, který přichází po odchodu milované osoby, dokáže být nesmírně tíživý a vyvolává otázky, jak pokračovat dál. Stejně se cítila i žena, která přišla o svého manžela. Ve snaze najít nový smysl svého života se rozhodla udělat krok, který možná ne každý pochopí – rozhodla se adoptovat pejska z útulku.
Když navštívila místní útulek, nevěděla, co přesně očekávat. Mnoho lidí si vybírá štěňata nebo mladé psy, kteří jsou plní života a energie. Ale tato žena měla jinou představu. Když se procházela mezi kotci a pozorovala psy, zaujala ji přítomnost starého pejska, kterého si nikdo nevšímal. Na první pohled bylo zřejmé, že v útulku tráví dlouhé měsíce. „Je tu už tak dlouho,“ poznamenal jeden ze zaměstnanců, „nikdo o něj nejeví zájem. Má rakovinu.“
Žena přemýšlela jen chvíli. Věděla, že starší psi mají v útulcích menší šance na adopci, a rozhodla se, že udělá vše pro to, aby alespoň jeden z nich našel nový domov. Jake byl starý, nemocný a neměl naději na uzdravení. „Jsem si vědoma jeho zdravotního stavu,“ odpověděla klidně, „ale chci mu dát lásku a domov na zbytek jeho života.“
Nebylo to jednoduché rozhodnutí. Péče o starého a nemocného pejska vyžaduje hodně času, energie a emocionálního odhodlání. Ale žena byla připravená tuto výzvu přijmout. Jake, který trpěl rakovinou, našel nový domov, ačkoli nikdo nevěřil, že by ještě mohl zažít lásku a péči.
Jakmile si Jakea přivedla domů, jejich pouto začalo rychle růst. Starý pes, který už dlouho nevěřil v lidskou laskavost, si rychle zvykl na nový domov. „Byli jsme nerozluční,“ vzpomíná žena. Trávili spolu každou volnou chvíli a jejich společné chvíle se staly zdrojem radosti. „Jake mi dal novou naději, stejně jako já jemu.“
Zvláštním způsobem se tak vzájemně doplnili. Oba byli osamělí, oba čelili svým vlastním ztrátám a bolesti. Ale společně našli novou cestu, jak čelit životu. I přes Jakeův zdravotní stav se dokázali těšit z každého dne. „Každý, kdo nás viděl spolu, říkal, jak silné a krásné může být spojení mezi člověkem a zvířetem,“ říká žena. Jejich příběh dojal mnoho lidí v okolí a stal se inspirací pro další, kteří přemýšlejí o adopci starších a nemocných zvířat.
Každý rok končí v útulcích tisíce zvířat – psů i koček. Mnohá z nich se tam ocitnou kvůli zanedbávání, týrání nebo prostému opuštění. Ale i ta zvířata, která už nejsou v očích mnoha lidí „dokonalá“, si zaslouží druhou šanci. „Pokud přemýšlíte o tom, že byste si pořídili zvíře, zkuste se nejprve podívat do útulku,“ doporučuje žena. „Každý pes a každá kočka si zaslouží milující domov.“
Adopce zvířete může být nejen pomocí pro opuštěné zvíře, ale také způsobem, jak člověk může najít nový smysl života. Pro mnoho lidí se taková zkušenost stává zdrojem radosti a lékem na jejich vlastní bolesti. Zvažte proto, jestli byste i vy nemohli dát nový domov některému z těchto čtyřnohých přátel. Každé zvíře si zaslouží lásku a péči, a někdy může právě zvíře pomoci člověku najít nové štěstí.
