Veřejnost navíc často podléhá mylnému dojmu, že když je něco volně prodejné, je to automaticky bez rizika. Jenže i volně dostupné přípravky mohou v kombinaci s léky na předpis vytvořit nebezpečnou směs. Zvlášť problematické je, když pacient lékaři neřekne o užívání některých přípravků – například proto, že jde „jen“ o prášek proti bolesti nebo sirup na kašel.
Důležitým vodítkem bývá příbalová informace. Ta podrobně popisuje možné nežádoucí účinky i interakce a opakovaně upozorňuje, že pokud se objeví varovné příznaky, je na místě okamžitě kontaktovat lékaře.
V následujícím přehledu uvádíme pět kombinací, které bývají zmiňovány jako zvlášť rizikové – a zároveň jde o léky, s nimiž se lidé setkávají velmi často.
1) Antidepresiva a léky proti bolesti: riziko krvácení i nebezpečných reakcí
U některých antidepresiv, zejména modernějších ze skupiny SSRI, může být problém v kombinaci s běžně užívanými nesteroidními protizánětlivými léky proti bolesti (například ibuprofen, diklofenak nebo naproxen). Tato dvojice může podle dostupných upozornění výrazně zvýšit riziko krvácení, a to především v oblasti jícnu a žaludku – v některých popisech až několikanásobně.
Další varování se týká společného užívání antidepresiv SSRI s tzv. triptany, které se předepisují na migrénu. Tato kombinace může vyvolat nepříjemné a potenciálně nebezpečné projevy, jako je neklid, zrychlený tep, zrychlené dýchání nebo vysoká tělesná teplota.
Pokud člověk užívá antidepresiva a zároveň potřebuje řešit bolest (například dlouhodobě), je na místě konzultace s lékařem a pečlivý výběr vhodného přípravku.
2) Antikoagulancia a aspirin: když se srážlivost „přibrzdí“ dvakrát
Antikoagulancia (léky na „ředění krve“) se běžně nasazují například po srdečním infarktu, při riziku mrtvice, u fibrilace síní nebo po některých operacích. Jejich úkolem je zpomalit proces srážení krve a snížit tak riziko tvorby krevních sraženin v cévách.
Do stejné oblasti ale zasahuje i aspirin, který si mnozí spojují především s tlumením bolesti. Méně známé je, že aspirin má také antikoagulační účinek, protože ovlivňuje funkci krevních destiček. Pokud se tedy aspirin užívá současně s antikoagulancii, riziko krvácení v těle se může výrazně zvýšit.
Zvlášť zrádné je, že část lidí užívá aspirin „preventivně“ bez konzultace s lékařem, a právě to může být v kombinaci s předepsanou léčbou problém.
3) Silné léky proti bolesti a léky proti úzkosti: hrozí útlum dýchání
Za jednu z nejnebezpečnějších interakcí se považuje souběžné užívání benzodiazepinů (léky proti úzkosti) a silných opioidních analgetik (léky proti bolesti odvozené od opioidů). Tato kombinace může vést k poklesu dechové frekvence a k útlumu srdeční činnosti.
Riziko roste i kvůli praxi, kdy pacient dostává různé přípravky od různých lékařů, kteří o sobě navzájem nemusí vědět. Pokud člověk při vyšetření neřekne, co přesně užívá, může se nechtěně dostat do situace, kdy se účinky léků sčítají a organismus se začne „zpomalovat“ více, než je bezpečné.
4) Paracetamol a opioidy: tichá hrozba pro játra
Paracetamol patří celosvětově mezi nejčastěji užívané volně prodejné léky proti bolesti. Problém nastává ve chvíli, kdy se člověk snaží „přitlačit na pilu“ a kombinuje ho s dalším analgetikem, které už může být na předpis – například s přípravkem obsahujícím kodein nebo morfin.
Společné užívání těchto látek může podle popisovaných rizik vést k vážnému poškození jater, zejména pokud se paracetamol užívá dlouhodobě nebo ve vyšších dávkách. Játra jsou totiž orgán, který paracetamol významně zatěžuje i samostatně.
V textu je zmiňována také americká studie z roku 2005 (University Of Washington Medical Center), podle níž mělo 38 % pacientů s akutním poškozením jater jako příčinu jeden z uvedených léků a 63 % z nich současně užívalo paracetamol a silný opioidní lék proti bolesti.
5) Léky na kašel a antihistaminika: ospalost, pomalé reflexy a problém za volantem
Některé přípravky na tlumení kašle mohou obsahovat i antihistaminika. Pokud ale člověk současně užívá antihistaminika i z jiného důvodu – například kvůli alergii nebo astmatu – jejich účinky se mohou sčítat.
Antihistaminika často způsobují ospalost (u modernějších typů bývá tento efekt mírnější, přesto může být přítomný). Kombinace dvou zdrojů antihistaminik tak může být nebezpečná zejména pro řidiče a lidi pracující s nebezpečnými stroji, protože může výrazně snížit bdělost a zpomalit reakce.
Varovné je i to, že ospalost a zpomalené reflexy mohou přetrvávat také následující den po užití léku.
Co dělat, když si nejste jistí
Pokud máte pochybnosti, zda lze konkrétní léky kombinovat, nejbezpečnější cestou je poradit se s lékařem nebo lékárníkem. Ať už jde o dlouhodobou léčbu, nebo o „běžnou“ pomoc při bolesti či nachlazení, vyplatí se řídit se příbalovou informací a nepodceňovat varovné signály organismu.
