Lékařka z urgentního příjmu Danijela Jevtić upozorňuje, že tichý infarkt dnes nezasahuje jen seniory, ale napříč věkovým spektrem i lidi ve středním věku či mladé dospělé. Podle jejích slov tvoří tiché infarkty až 50 procent všech srdečních infarktů, přičemž zhruba třetina z nich může skončit smrtí.
„V poslední době máme stále více tichých ischemií a je důležité, aby lidé znali příznaky. Polovina infarktů, které nastanou, je tichá a ve 30 procentech případů může být smrtelná. Jde o problém, který postihuje všechny generace,“ uvedla lékařka.
Právě skutečnost, že tichý infarkt často nebolí „typicky“, vede k tomu, že postižený nevyhledá včas pomoc. Zatímco u klasického infarktu lidé volají záchranku kvůli náhlé intenzivní bolesti na hrudi, zde se projevy zaměňují za běžné obtíže – například za přetížení v práci, nachlazení nebo potíže s páteří.
Neobvyklé bolesti a extrémní únava: příznaky, které lidé ignorují
Lékařka upozorňuje, že příznaky tichého infarktu bývají velmi nespecifické. Někdy se projeví jen jako neurčitá bolest nebo tlak v různých částech těla, jindy jako výrazná vyčerpanost, která neodpovídá běžné námaze.
Typické projevy tichého srdečního infarktu
Podle Danijely Jevtić mohou na tichý infarkt upozorňovat například tyto potíže:
• bolest v horní části hrudníku
• bolest v horní části břicha
• bolest ramene
• bolest v horní části paží
• bolest zubů
• mdloby či pocit na omdlení
• výrazné vyčerpání, které se náhle objeví bez zjevné příčiny
Mnoho lidí je přesvědčeno, že infarkt znamená pouze prudkou bolest na hrudi, často popisovanou jako svírání či tlak. Odborníci však zdůrazňují, že u tichého infarktu se tento klasický příznak může vůbec neobjevit nebo je velmi mírný a pacient se soustředí spíše na jiné obtíže.
Typické jsou zejména závratě, nevysvětlitelná slabost a náhlé omezení fyzické výkonnosti. Člověk, který ještě včera bez problémů zvládal běžnou chůzi, najednou nezvládne dojít ani na zastávku autobusu, aniž by se musel zastavit a odpočinout si.
„Budou mít závratě, extrémní únavu, nebudou schopni dojít na zastávku autobusu, aniž by se museli zastavit a odpočinout si. Včera to zvládli, dnes už ne. Jedním z příznaků je také bolest zubů nebo nadloktí. Tento problém postihuje staré i mladé, u mladších je příčinou stres. Stává se to častěji v pondělí, protože tehdy začínají pracovní týden. Bohužel mladí lidé užívají anabolika, steroidy či opiáty, což může být také příčinou,“ uvedla lékařka.
Právě bolest zubů nebo nadloktí si pacienti často spojují se zubními problémy či namožením svalů a vůbec je nenapadne, že může jít o projev nedokrevnosti srdečního svalu. Lékaři proto opakovaně vyzývají, aby lidé nepodceňovali náhlé a neobvyklé bolesti, které se nedají vysvětlit běžnou fyzickou námahou.
Mladí pod tlakem stresu i dopingu: kdo je v největším riziku
Danijela Jevtić upozorňuje, že tichý infarkt dnes není výsadou seniorů. V ordinacích se stále častěji objevují i mladší lidé, u nichž hrají zásadní roli chronický stres, přetížení a nezdravý životní styl. Typické jsou potíže na začátku pracovního týdne, kdy se po víkendovém klidu náhle zvyšuje psychická i fyzická zátěž.
Rizikovým faktorem je podle lékařky také užívání anabolik, steroidů a opiátů, které mohou ovlivňovat kardiovaskulární systém a přispívat k poškození srdce i cév. Mladí lidé, kteří sahají po těchto látkách kvůli výkonu ve sportu nebo z estetických důvodů, si podle odborníků často neuvědomují, jak vysoké riziko srdečních komplikací na sebe berou.
Do ohrožené skupiny však patří i další pacienti, u nichž se tichý infarkt může rozvinout nenápadně a s velmi atypickými příznaky. Lékaři varují především tyto skupiny:
• chroničtí pacienti s dlouhodobými onemocněními
• těhotné ženy
• mladé ženy užívající hormonální antikoncepci
• lidé s autoimunitními chorobami, jako je lupus nebo revmatoidní artritida
• pacienti, kteří již prodělali infarkt a mohou podcenit nové, mírnější obtíže
U těchto osob je podle odborníků nutné věnovat zvýšenou pozornost každé změně zdravotního stavu – zejména pokud se objeví náhlá dušnost, nevysvětlitelná slabost, závratě nebo neobvyklé bolesti v oblasti hrudníku, zad, ramen či čelisti.
Kdy volat pomoc a proč nečekat „do zítřka“
Zdravotníci se shodují, že největší chybou při tichém infarktu je odkládání návštěvy lékaře. Lidé mají tendenci vyčkávat, zda potíže samy neodezní, dávají si volno, berou léky proti bolesti nebo se snaží „to rozchodit“. Tím ale ztrácejí drahocenný čas, během něhož dochází k nevratnému poškození srdečního svalu.
Odborníci proto doporučují, aby každý, kdo zaznamená náhlé zhoršení kondice, nezvyklou únavu či bolesti v horní části těla bez zjevné příčiny, raději vyhledal lékařskou pomoc nebo kontaktoval záchrannou službu. U srdečních onemocnění totiž platí, že rychlá reakce může rozhodnout o přežití i o kvalitě dalšího života.
Tichý infarkt možná neprovází drama známé z filmových scén, o to nebezpečnější ale je. Pokud se náhle necítíte ve své kůži, nedokážete zvládnout běžnou zátěž a přidají se zvláštní bolesti, které si neumíte vysvětlit, může jít o varovný signál, který byste v žádném případě neměli ignorovat.
