Káva patří dlouhodobě mezi nejčastěji konzumované nápoje na světě a vědci jí proto věnují mimořádnou pozornost. Výzkumy ukazují, že více než 65 % lidí si dopřává alespoň jednu kávu denně. Přestože se názory na chuť či účinky kofeinu liší, odborná data mluví jasně: samotná káva bez přidaného cukru a sladidel může být cenným spojencem našeho zdraví.
Z nutričního hlediska je káva bohatým zdrojem antioxidantů, které pomáhají neutralizovat přebytek volných radikálů v organismu. Tím přispívá ke zpomalování procesů stárnutí, ochraně vnitřních orgánů a podpoře duševní výkonnosti. Právě díky těmto vlastnostem je často zmiňována jako nápoj, který může hrát roli v prevenci celé řady onemocnění, zejména těch souvisejících s nervovým systémem.
Káva má pozitivní vliv na nervový systém a chrání tělo před neurodegenerativními onemocněními. Kromě toho má díky polyfenolům pozitivní vliv na celé tělo, včetně mimořádně důležitého střevního mikrobiomu – dodává klinická odbornice na výživu Karolina Lubas v rozhovoru pro WP abcZdrowie.
Výzkumy se v posledních letech intenzivně zaměřují také na souvislost mezi pitím kávy a rizikem rozvoje cukrovky 2. typu. Předběžná data naznačují, že kyselina chlorogenová a kofein obsažené v kávě mohou napomáhat snižování tohoto rizika. Důležité je však jedno zásadní „ale“ – tyto potenciálně příznivé účinky se týkají především kávy bez kaloricky bohatých přísad.
Skrytý problém v šálku: co do kávy přidáváme
Nedávný průzkum provedený ve spolupráci s Výzkumným a vývojovým centrem BioStat se zaměřil na to, jak lidé kávu pijí a jaké mají povědomí o jejím vlivu na zdraví. Studie se zúčastnilo 1067 respondentů starších 18 let a výsledky odhalily znepokojivý trend, který může být zásadní zejména pro zdraví mladší generace.
Podle zjištění 65,1 % dotázaných pije kávu minimálně jednou denně, přičemž nejpočetnější skupinu tvoří lidé starší 30 let. Samotná černá káva však v šálcích tak často nekončí. Nejoblíbenější přísadou je mléko, které si častěji dopřávají ženy a mladší konzumenti. Hned za ním následuje další zvyk: ke kávě si lidé velmi často dávají „něco sladkého“ – tedy dort, dezert, sušenky nebo jiné sladkosti.
Na první pohled nevinné spojení – káva, mléko a pár sušenek – může podle odborníků představovat výraznou zátěž pro metabolismus a zejména pro slinivku břišní. Právě ta je klíčovým orgánem pro zpracování sacharidů a regulaci hladiny cukru v krvi.
Káva s mlékem a sušenkami je pro slinivku zatěžujícím jídlem a naše slinivka je tak přetížená. Stále více mladých lidí má poruchy trávení sacharidů ve formě inzulinové rezistence, prediabetu nebo cukrovky 2. typu. Je to výsledek mnoha faktorů, které se překrývají – varuje doktorka Luiza Napiórkowska, diabetoložka, endokrinoložka a internistka.
Odbornice tak upozorňuje na nebezpečný zvyk, který se v moderním životním stylu stal samozřejmostí: káva už není jen nápojem, ale často i spouštěčem sladké „svačinky“, jež zvyšuje glykemickou zátěž a v dlouhodobém horizontu může přispívat k rozvoji inzulinové rezistence a dalších poruch metabolismu cukrů.
Jak pít kávu, aniž by trpěla slinivka: rady odborníků
Pro mnoho lidí je představa kávy bez kousku dortu či sušenky téměř nepředstavitelná. Pokud se v tomto popisu poznáváte, nemusíte se svého oblíbeného rituálu vzdát, ale je nutné změnit jeho podobu. Odborníci doporučují zaměřit se na potraviny, které nezpůsobují prudké výkyvy hladiny cukru v krvi a zároveň pomáhají tělu lépe zvládat příjem glukózy.
Klíčovou roli zde hraje kombinace vlákniny, kvalitních tuků a bílkovin, která zpomaluje vstřebávání cukrů. Tím se snižuje nápor na slinivku a minimalizuje riziko prudkého vzestupu a následného poklesu glykemie, což je jev typický právě pro konzumaci sladkostí společně s kávou.
Kefír, zelená zelenina, hrst mandlí, další zdroj tuku. Takové potraviny zpomalí uvolňování glukózy a tím chrání slinivku. Dalším způsobem je fyzická aktivita po kávě se sušenkou, aby se spustilo další spalování glukózy pracujícími svaly.
Prakticky to znamená, že místo zákusku je vhodnější sáhnout například po kefíru, hrsti mandlí nebo porci zelené zeleniny. Tyto potraviny díky obsahu tuků, vlákniny a bílkovin pomáhají zmírnit glykemický dopad případného sladkého doprovodu. Pokud se sladkostí přesto vzdát nechcete, odborníci doporučují zařadit po kávě fyzickou aktivitu – třeba svižnou chůzi či krátké cvičení, které podpoří spalování glukózy ve svalech.
Podstatné je také uvědomit si, že prospěšné účinky kávy nejsou neomezené. Jakmile do ní přidáváme velké množství cukru, sirupů, šlehačky či sladkých likérů, měníme ji z ochranného nápoje na kalorickou bombu. V kombinaci s dezerty se pak z „nevinné“ pauzy na kávu stává pravidelný metabolický stres, který může v dlouhodobém horizontu přispívat k rozvoji civilizačních chorob, včetně cukrovky 2. typu.
Co z toho plyne pro každodenní život?
Pokud patříte mezi většinu, která si kávu dopřává denně, vyplatí se zamyslet nejen nad množstvím vypitých šálků, ale hlavně nad tím, co všechno s kávou automaticky konzumujete. Samotná černá káva může být – v rozumném množství a při absenci zdravotních kontraindikací – pro tělo přínosná. Jakmile ji ale spojíte s cukrem, mlékem a sladkostmi, stává se z ní tichý sabotér vašeho metabolismu.
Odborné hlasy proto vyzývají: sledujte své návyky, zkuste omezit sladké doprovody ke kávě a nahraďte je vyváženějšími alternativami. Vaše slinivka, trávení i hladina energie během dne vám za to mohou v budoucnu podstatně poděkovat.
