Právě vysoké procento alkoholu je důvod, proč se u destilátů častěji řeší rychlejší intoxikace, větší zásah do metabolismu a vyšší celková zátěž pro orgány. V praxi to znamená, že stejné „množství skleniček“ nemusí mít stejný dopad, protože se liší obsah čistého alkoholu.
Co jsou destilované nápoje a které mezi ně patří
Na rozdíl od piva a vína, které vznikají pouze kvašením, destiláty procházejí krokem navíc: destilací, při níž se odděluje alkohol od vody a dalších složek. Výsledkem je nápoj s výrazně vyšším obsahem alkoholu, často kolem 40 % a více.
Mezi nejznámější destiláty patří vodka, rum, whisky, gin, brandy, koňak, tequila, slivovice, absint a také různé likéry a další lihoviny.
Alkohol a rakovina: spojení, které je vědecky potvrzené
Zásadní varování se týká onkologických rizik. Odborníci z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) dlouhodobě uvádějí, že alkohol je potvrzený karcinogen. Zároveň platí, že riziko roste s vypitým množstvím – a podle dostupných poznatků se může zvyšovat už při pravidelné denní konzumaci menších dávek.
V souvislosti s alkoholem se nejčastěji zmiňuje zvýšené riziko nádorů:
jater, jícnu, slinivky, tlustého střeva a u žen zejména rakoviny prsu.
Důležité je i to, že dopady se neřeší jen u lidí s těžkou závislostí. Text upozorňuje, že negativní vliv může mít i příležitostné pití – mimo jiné kvůli zásahům do buněk, DNA a hormonální rovnováhy.
Kosti pod tlakem: „tichý zloděj“ vápníku
Další často přehlíženou oblastí jsou kosti. U destilátů se zmiňuje souvislost se snížením hustoty kostí a pomalejší regenerací. Mechanismus se v textu popisuje jednoduše: pravidelný příjem tvrdého alkoholu může snižovat vstřebávání vápníku a vitaminu D, což se může projevit oslabením kostí, vyšší lámavostí a růstem rizika osteoporózy.
Právě proto se v doporučeních často objevuje důraz na střídmost a na to, že „tvrdé“ není dobré brát jako neškodný ekvivalent jiných nápojů.
Dna a klouby: nepříjemný dopad i při občasném pití
Text se věnuje také dně, tedy formě artritidy spojené s vysokou hladinou kyseliny močové a vznikem krystalů, které se mohou ukládat v kloubech. Projevy bývají velmi bolestivé a často přicházejí náhle.
U destilovaných nápojů je v článku uvedeno, že jsou v tomto ohledu „obzvlášť nebezpečné“, protože zvyšují hladinu kyseliny močové v krvi až o 80 % a tím podporují podmínky pro vznik krystalů v kloubech.
Důsledek může být podle popisu rychlý: otoky, záněty a silná bolest – a to i u lidí, kteří alkohol neberou jako každodenní rutinu, ale dají si jen „někdy“.
Co z toho plyne: méně je více
Vyznění textu je jednoznačné: pokud chce člověk chránit játra, kardiovaskulární systém, kosti i klouby, je podle autorů rozumné destilátům se spíše vyhýbat. A pokud už po alkoholu sáhne, je zmiňovanou alternativou malé množství vína namísto tvrdých lihovin.
„Každá kapka destilátu představuje pro tělo zbytečnou zátěž. Pokud to jde, vyměňte ho za vodu, čaj nebo sklenku červeného vína – a vaše tělo vám poděkuje.“
V praxi tak nejde jen o „kolik toho je“, ale i o to, jaký typ alkoholu člověk volí a jak často se pití opakuje. U destilátů je kvůli vysokému obsahu alkoholu riziko, že tělo dostane výraznou dávku etanolu rychleji – a s tím mohou souviset i popsané zdravotní dopady.
