Podle instrukcí místních úřadů má být v případě útoku nejbezpečnějším místem pokoj bez oken. V hotelu to znamená jediné – koupelna. „Už čtyři noci spíme s malou na zemi v koupelně,“ popsala na sociálních sítích. Kufry mají neustále sbalené, oblečení po ruce, připravené kdykoliv vyběhnout.
Stíhačky, rána a hotel pár kroků od zásahu
Napětí vygradovalo ve chvíli, kdy nízko nad nimi přelétly stíhačky. Krátce potom se ozvala silná rána – podle informací mělo jít o zásah objektu nedaleko jejich ubytování, údajně v blízkosti americké ambasády.
Pro ně to znamenalo jediné: další noc beze spánku, další varovné zprávy v mobilu, další hodiny na zemi v koupelně s dítětem, které nechápavě sleduje, proč je „dovolená“ najednou o strachu a sirénách.
Dvě stovky Čechů ve skupině: strach, zmatek a mizivé informace
Nikol není sama. Uvedla, že je v kontaktu asi s dvěma stovkami dalších Čechů, kteří v Dubaji uvízli stejně jako ona. V uzavřené skupině na sociálních sítích si vyměňují informace, rady i zoufalé zprávy.
Repatriační lety? Chaos.
Objevila se informace o možnosti odletu z jordánského Ammánu za zhruba 15 tisíc korun na osobu – lidé začali horečně řešit, jak se tam dostat. Pak se ale příspěvek z oficiálních kanálů záhadně ztratil.
Cesta po vlastní ose do Ománu jim prý byla nedoporučena, a tak sedí v hotelích, sledují zprávy a čekají, jestli vůbec seženou letenky, které budou finančně a logisticky zvládnutelné.
Drsný vzkaz Macinkovi: „Přijeďte si to zkusit“
Zvlášť tvrdě se Nikol opřela do ministra zahraničí, který situaci Čechů v regionu komentoval s tím, že z toho jednou možná budou „dobrodružné vzpomínky“.
Podle ní je to absolutně mimo realitu.
„Dobrodružství?“ ptá se ironicky ve svých příspěvcích a popisuje, jaké to je: uklidňovat vyděšené dítě, spát na studené dlažbě, mít u hlavy sbalený kufr a netušit, jestli se domů dostanou zítra, za týden – nebo vůbec.
Vzkaz politikům má jednoduchý:
Přijeďte si to zkusit.
Teprve potom prý pochopí, že tohle nejsou žádné adrenalinové „zážitky“, ale čistý strach a bezmoc.
