Tři oblasti, které nejvíce ovlivňují naše trápení
Během výzkumu museli účastníci odpovídat na podrobné dotazy, které vědci rozdělili do tří hlavních kategorií souvisejících s pocity neštěstí a životní nepohody:
- Duševní zdraví: Zahrnovalo dny plné depresí, starostí, stresu, smutku, paniky, fobií a úzkostných stavů.
- Sociální interakce: Otázky mapovaly pocity osamělosti, vyřazení ze společnosti, napětí, ztrátu sebevědomí, pocit celkového selhání a vnímání sebe sama jako bezcenného člověka.
- Fyzická pohoda: Výzkumníci sledovali, jak moc lidé trpí fyzickými bolestmi a do jaké míry jim stres nedovolí v noci dobře spát.
Kritický bod zvratu: Krize středního věku je vědecky dokázána
Výsledky analýzy byly pro celou Evropu i Spojené státy naprosto shodné. Pocit životního neštěstí a nespokojenosti dosahuje svého absolutního vrcholu ve věku 49 let.
Životní spokojenost totiž v průběhu let opisuje křivku ve tvaru obráceného kopce. Malé děti začínají s velmi nízkým pocitem neštěstí. Ten však s přibývajícími povinnostmi neustále roste a kumuluje se právě do devětapadesáti let. Dobrá zpráva ale je, že po překročení tohoto magického věku začne pocit nespokojenosti opět prudce klesat. Starší lidé jsou tak v průměru mnohem méně nešťastní než lidé kolem padesátky.
Tato fakta jasně potvrzují, že „krize středního věku“ je reálný, vědecky podložený fenomén. Naopak pro existenci takzvané „krize čtvrtiny života“ (kolem 25 let) vědci nenašli žádnou silnou oporu.
Tři důvody, proč po padesátce začíná šťastnější éra
Proč lidé po překonání 49. roku života začínají opět vidět svět v lepších barvách? Autoři studie přišli se třemi logickými vysvětleními:
- Realistické cíle: Lidé v tomto věku často opouštějí nesplnitelné mladické sny a spokojeně se usadí s dosažitelnými a reálnými cíli, což jim přináší vnitřní klid.
- Aktivní přístup ke štěstí: Šťastnější lidé mají tendenci žít déle, více se zajímají o svou duševní pohodu a záměrně vyhledávají aktivity, které je naplňují radostí.
- Vděčnost za zdraví: S přibývajícím věkem lidé vidí, jak jejich vrstevníci neonemocní nebo umírají. To v nich probouzí hlubokou vděčnost za to, že oni sami jsou stále relativně zdraví, což dramaticky snižuje pocit životní frustrace.
Víra, pohlaví a zdraví: Co dalšího rozhoduje o naší spokojenosti?
Výzkum přinesl i několik dalších fascinujících zjištění, která výrazně ovlivňují to, jak se každý den cítíme:
Vliv víry a náboženství Data ukázala, že lidé, kteří věří v boha, jsou obecně šťastnější. Nejvyšší míru spokojenosti vykazují hinduisté, těsně následovaní křesťany a sikhy. Na opačném konci žebříčku se umístili ateisté, kteří jsou se svými životy spokojeni nejméně.
Rozdíly mezi muži a ženami Ženy sice v průměru prožívají mnohem více úzkostných stavů než muži, paradoxně však v dotaznících mnohem častěji uváděly, že zažívají celkovou životní pohodu a hluboké uspokojení ze svého bytí.
Klíčová role zdraví Vědci potvrdili naprosto zásadní vazbu mezi fyzickým zdravím a celkovým pocitem štěstí. Lidé, kteří se cítí v plné síle, hodnotili svou životní spokojenost skvělou známkou 8,01 z 10. Naopak ti, kteří dlouhodobě bojují s nějakou chronickou chorobou, klesli na hodnotu pouhých 4,91. Navíc se ukázalo, že velmi klidnou povahou vynikají Číňané, zatímco lidé arabského etnika patří k těm nejvíce nervózním.
