Nemoc má svůj vlastní pach
Podle odborníků mohou infekce, záněty i některá závažná onemocnění měnit chemické složení látek, které lidské tělo uvolňuje.
Výsledkem je odlišný pach, který okolí podvědomě zaznamenává, i když si ho vědomě neuvědomuje.
Právě proto se někdy stává, že nám je přítomnost určitého člověka nepříjemná, aniž bychom dokázali vysvětlit proč.
Mozek rozpozná nebezpečí dřív, než si to uvědomíte
Vědci se domnívají, že jde o velmi starý obranný mechanismus, který se vyvíjel miliony let.
Jeho úkolem bylo chránit jedince před nákazou a pomoci mu vyhnout se nemocným členům skupiny.
Ačkoli dnešní člověk nemá tak citlivý čich jako některá zvířata, mozek dokáže podobné signály stále vyhodnocovat.
Překvapivý experiment šokoval výzkumníky
V nedávné studii vědci sledovali skupiny laboratorních myší.
Jedna skupina dostala látku vyvolávající zánětlivou reakci, druhá zůstala zdravá.
Když byly myši umístěny blízko sebe, stalo se něco nečekaného.
Zdravé myši začaly po určité době vydávat podobný pach jako nemocné jedince.
A to i přesto, že mezi nimi nebyl žádný fyzický kontakt.
Stačilo pouze to, že mohly vnímat pachové signály.
Těla spolu možná komunikují
Výzkumníci tento jev označují jako „čichovou komunikaci“.
Podle jejich teorie může organismus po zachycení pachu spojeného s nemocí aktivovat obranné mechanismy a připravit se na možnou hrozbu.
To znamená, že naše tělo může reagovat na nebezpečí ještě předtím, než se s ním skutečně setká.
Psi to umí už dnes
Schopnost rozpoznávat nemoci podle pachu není úplnou novinkou.
Některá speciálně vycvičená psí plemena dokážou podle čichu identifikovat určité druhy rakoviny, cukrovku nebo jiné zdravotní problémy.
Vědci proto zkoumají, zda by podobné principy nebylo možné využít i při vývoji nových diagnostických metod.
Co si z toho odnést?
Neznamená to, že každý nepříjemný pach signalizuje vážnou nemoc.
Výzkumy však ukazují, že lidské tělo neustále komunikuje se svým okolím způsobem, který teprve začínáme chápat.
A možná právě proto někdy cítíme, že bychom si od někoho měli držet odstup, aniž bychom znali skutečný důvod.
Naše smysly totiž mohou zachytit mnohem více, než si uvědomujeme.
