Velikonoce nejsou v našich krajích jen svátkem jara, ale obdobím, kdy se podle starých lidových pověr láme osud každé rodiny na dvanáct měsíců dopředu. Naši předkové žili v úzkém sepětí s přírodou a věřili, že každý den pašijového týdne má svá přísná pravidla. Jejich porušení se podle legend krutě trestalo.
Zatímco dnes bereme přípravy na svátky jako běžný shon, dříve lidé trnuli hrůzou, aby neudělali chybu, která by do stavení přivolala bídu nebo nemoc. Nejkritičtějším momentem celých svátků je Bílá sobota. Je to den hlubokého klidu, kdy je zemská energie nejvíce zranitelná.
Právě v tento den se mnoho moderních hospodyněk dopouští zásadního prohřešku. Dělají to v rámci jarního úklidu a netuší, že si tím podle tradice uzavírají cestu k hojnosti.
