Jde o kresbu známou jako „Moje žena a tchyně“. Poprvé byla publikována v roce 1915 v americkém humoristickém časopise Puck a jejím autorem je kreslíř W. E. Hill. Od 30. let 20. století se pak iluze objevuje i v psychologii a kognitivních vědách, protože názorně ukazuje, jak snadno se může přepínat naše interpretace jediného obrazu.
Mladá, nebo stará? V kresbě jsou obě
Na první pohled to může působit jako hádanka, ale ve skutečnosti jde o typický příklad takzvané reverzibilní figury – tedy obrázku, který lze vnímat dvěma různými způsoby. Často to navíc nejde „vidět“ současně: mozek si vybere jednu variantu a teprve po chvíli (nebo po nápovědě) přepne na druhou.
V této iluzi lze rozpoznat ženu z profilu dvěma způsoby:
Mladá žena se dívá kamsi do dálky, má výraznější klobouk a jemnější rysy.
Starší žena je otočená více doleva, má hákovitější nos, výraznější vrásky a kolem krku šátek.
Na iluzi je přitom nejzajímavější, že oba obrazy jsou tak rozdílné, až je těžké uvěřit, že jde pořád o jednu a tutéž kresbu.
Opravdu to souvisí s věkem? Vědci zkoumali, co lidé vidí jako první
Kolem kresby se dlouho drží populární tvrzení, že může „prozradit“ věk pozorovatele. Nejde o žádný magický test, ale určité souvislosti se ve výzkumech skutečně objevily.
Podle výzkumu z roku 2007 měli mladší diváci tendenci vidět jako první mladou ženu, zatímco starší diváci častěji rozpoznali nejdřív starší ženu. Studie navíc naznačila, že starší lidé vnímají starší ženu častěji s výraznějším nosem než mladší pozorovatelé. Výsledek tedy naznačuje, že iluze může částečně odrážet věk člověka – rozhodně to ale není spolehlivý „detektor“.
Proč to není stoprocentní test
Vnímání podobných iluzí ovlivňuje více faktorů než jen věk. Roli může hrát například osvětlení, vzdálenost, velikost plochy, na které obrázek sledujete, ale i individuální rozdíly v pozornosti a v tom, jak mozek zpracovává vizuální informace.
Jinými slovy: pokud jste jako první viděli starší ženu, neznamená to automaticky, že jste „starší“. A pokud jste viděli mladou ženu, neznamená to, že jste „mladí“. Spíše to ukazuje, jak snadno se mozek zachytí jednoho výkladu a jak obtížné někdy bývá přepnout na druhý.
Proč nás podobné iluze nepřestávají bavit
I po více než sto letech zůstává „Moje žena a tchyně“ jednou z nejznámějších optických iluzí. Ne proto, že by s jistotou odhalovala věk, ale protože názorně předvádí, jak subjektivní může být naše vnímání. Jeden obrázek, dvě reality – a obě jsou správně.
Tak co to bylo u vás: mladá žena, nebo stará žena?
