Když jsem si začala všímat, že mi při každém česání zůstává na kartáči čím dál víc vlasů, přiznám se – dost mě to vyděsilo. Vlasy byly všude: na polštáři, ve sprše, na oblečení. Řídly, ztrácely lesk a já pomalu ztrácela sebevědomí.
Zkoušela jsem drahé šampony, vodičky, ampule i „zázračné“ kúry z reklamy. Výsledek? Peněženka prázdnější, vlasy pořád stejné… možná ještě horší.
A pak přišla babička.
Podívala se na mě, na mé vlasy, a s klidem řekla větu, která mi tehdy přišla skoro úsměvná:
„Uvař si vlašské ořechy.“






