„Nejsem obyčejná maminka, já jsem maminka kriminalistka v důchodu. A pomůžu jim vyřešit dva případy,“ pochlubila se herečka na premiéře nové řady.
Zatímco v seriálu má k zákonu blízko z profesionální stránky, v reálném životě se její kontakt s muži zákona odehrává především na silnicích.
Dopravní přestupky a rychlá noha
Adamovská bez okolků přiznala, že její nejčastější prohřešky se týkají rychlé jízdy. Sama ví, že má „máslo na hlavě“, a netají se tím, že rychlost je její slabinou.
„Snažím se jezdit vzorně, ale ta rychlost, to je těžký,“ posteskla si s odzbrojující upřímností.
Slavné jméno jako výhoda?
Když přišla řeč na to, zda se jí někdy podařilo vykroutit z pokuty díky známému jménu, herečka se nejprve zdráhala.
„Můžu to říct?“ zeptala se pobaveně – a pak přece jen kápla božskou.
„No povedlo, ale málo. Většinou kluci bývají nekompromisní,“ přiznala.
Zároveň ale zdůraznila, že výhody nevyžaduje a nesmlouvá. Pokud ví, že udělala chybu, bere to sportovně.
„Oslovují mě paní řidičko. Nevím, jestli mě poznají, a je mi to celkem jedno. Když vím, že jsem jela moc rychle, tak prostě zaplatím pokutu a jedu dál,“ popsala svůj férový přístup.
Respekt k uniformám zůstává
Herečka přiznala, že k policistům a uniformám obecně chová respekt už od mládí, a to i kvůli zkušenostem z minulého režimu. Právě proto prý nemá potřebu se „vykecávat“ nebo hrát na známou osobnost.
Nové role, staré jistoty
Kromě Odznaku Vysočina zůstává Adamovská už 21 let pevnou součástí seriálu Ordinace v růžové zahradě, což z ní činí jednu z nejstabilnějších tváří českých seriálů.
Na rok 2026 má jasno. Bez velkých plánů, zato s humorem sobě vlastním.
„Hlavně to ve zdraví přežít. Abych vydržela do roku 2027,“ smála se.
Čeká ji cestování, divadlo, v létě další film – a jeden velký problém, který trápí mnoho prarodičů.
„Času je málo. Když mi řeknete, kde se prodává čas, jdu do fronty,“ dodala závěrem.
Upřímnost, která baví
Zlata Adamovská opět ukázala, proč si u veřejnosti drží tak silné sympatie. Bez přetvářky, bez výmluv a s nadhledem dokáže mluvit i o vlastních přešlapech. Ať už v roli kriminalistky v důchodu, nebo řidičky s těžkou nohou, zůstává stejná – lidská, vtipná a svá.
