Když jsem jednoho odpoledne přišla domů, netušila jsem, že se během několika minut změní celý můj život. Stála jsem před našimi dveřmi, klíč se zasekával v zámku a nešel otočit. Nový zámek. Jiná barva. Cítila jsem, jak mi srdce padá do žaludku. Můj vlastní manžel Michal mě právě vymazal z našeho společného domova — a netušil, jakou cenu za tuhle zradu zaplatí.
Už týdny jsme spolu bojovali o každý pohled, o každou větu. Všechno to ale vygradovalo před třemi týdny. Byl to můj svátek a já se naivně těšila, že spolu po dlouhé době povečeříme. Prostřela jsem stůl, připravila dort, zapálila svíčky. Michal se ale vrátil pozdě, s otráveným výrazem a výmluvou na práci. Když jsem mu připomněla, jak důležité pro mě ten večer byl, jen pokrčil rameny: „Co mám říct šéfovi? Že mě čeká svátek mojí ženy?“
