Na veřejnosti mohou působit jako charismatičtí, sebevědomí a velmi přesvědčiví lidé. V partnerských vztazích však často dochází k tomu, že jejich skutečná povaha vyplouvá na povrch až po delší době. A klíčové je, že partnerku si obvykle nevybírají nahodile – naopak, vyhledávají ženy, u nichž cítí vyšší šanci, že je budou tolerovat, omlouvat a zůstávat s nimi i přes zjevné ubližování.
1. Pečovatelky s velkým srdcem: když empatie přitahuje predátory
První vysoce rizikovou skupinou jsou ženy, pro které je přirozené starat se o druhé. Často nacházejí uplatnění v pomáhajících profesích – bývají z nich zdravotní sestry, učitelky, sociální pracovnice, dobrovolnice nebo pečovatelky. Jejich silnou stránkou je empatie, trpělivost a ochota naslouchat. A právě tyto kvality se v kontaktu s psychopatem mohou změnit v nebezpečnou zbraň namířenou proti nim.
Psychopatický partner velmi dobře rozpozná, že má před sebou ženu, která ráda pomáhá. Proto se často stylizuje do role oběti – líčí své údajně tragické dětství, nepochopení okolím, křivdy v předchozích vztazích, domnělé zrady přátel. Cílem je vyvolat soucit, potřebu „zachránit ho“ a převzít za něj odpovědnost.
Odbornice na poruchy osobnosti Sandra L. Brown ve své známé publikaci „Women Who Love Psychopaths“ popisuje, že tito muži systematicky pátrají po partnerkách, které za ně budou nést břemeno každodenních problémů – od financí až po emocionální podporu. Podle Brown takové ženy často překračují vlastní hranice, jen aby partnerovi ulevily, a nevšimnou si, že jsou postupně vyčerpávány a zneužívány.
2. Ženy s traumatickou minulostí: zneužité zranitelné místo
Druhou, velmi ohroženou skupinu tvoří ženy, které prožily v dětství zneužívání, zanedbávání nebo vyrůstaly v dysfunkční rodině, kde se běžně vyskytovaly hádky, alkohol, násilí či emoční chlad. Tyto zkušenosti často zanechávají hluboké stopy – nízké sebevědomí, pocit méněcennosti a přesvědčení, že si žena musí lásku zasloužit.
Takové ženy mají tendenci omlouvat špatné chování druhých, bagatelizovat varovné signály a přizpůsobovat se, jen aby o partnera nepřišly. Psychopat tuto vnitřní zranitelnost rychle rozpozná. Nejprve se může prezentovat jako někdo, kdo jim konečně rozumí a přijímá je takové, jaké jsou. Jakmile si však vybuduje důvěru, začne stupňovat kontrolu, kritiku a emocionální nátlak.
U těchto žen je časté, že podceňují vlastní hodnotu a mají strach ze samoty. Proto raději zůstávají ve vztahu, který jim ubližuje, než aby riskovaly rozchod. Psychopat si je tak udržuje kombinací krutosti a občasných „odměn“ v podobě náklonnosti, čímž v nich vyvolává zmatení a závislost na vztahu.
3. Úspěšné a ambiciózní ženy: když silná kariéra nechrání srdce
Třetí typ představují ženy, které by mnozí považovali za nejméně zranitelné: úspěšné, ambiciózní, často na vedoucích pozicích. Manažerky, podnikatelky nebo odbornice ve svém oboru bývají zvyklé rozhodovat, nést odpovědnost a působí sebejistě. Na první pohled se zdá, že je jen tak někdo nerozhodí. Realita však může být zcela jiná.
Psychopati tyto ženy často vnímají jako výzvu – a zároveň jako trofej. Zpočátku je zahrnují obdivem, lichotkami a dávají jim najevo, jak výjimečné jsou. Jakmile si získají jejich důvěru, nastupuje pozvolné podkopávání sebevědomí. Může jít o nenápadné poznámky, zpochybňování pracovního nasazení, žárlivé reakce na kolegy či kolegyně nebo výčitky, že partnerka „dává přednost kariéře před vztahem“.
Autorka knih o vztazích s psychopaty Donna Andersen upozorňuje, že i tyto na první pohled silné ženy mohou skončit emocionálně zničené. Podle ní psychopat postupně partnerku vyčerpává, izoluje ji od okolí a vytváří prostředí, v němž začíná pochybovat o vlastním úsudku. Silná profesní pozice tak není zárukou ochrany před toxickým vztahem – naopak, úspěch může být pro manipulátora dalším lákadlem.
4. Starší a osamělé ženy: když touha po blízkosti otevře dveře manipulaci
Poslední často zmiňovanou kategorií jsou starší ženy, které se cítí osamělé. Může jít o rozvedené, vdovy, ale také ženy v dlouhodobých manželstvích, kde už dávno vyprchala intimita a emocionální blízkost. Touha po lásce, doteku a pocitu, že jsou pro někoho důležité, je zcela přirozená – a právě na to psychopati cílí.
Takový muž se může objevit jako „nová šance na štěstí“. Často působí galantně, pozorně, rychle slibuje společnou budoucnost a chová se tak, jak si žena dlouho přála, aby se k ní někdo choval. Postupně se však ukazuje, že hlavním cílem je získat přístup k majetku, úsporám či bydlení. Manipulátor může ženu přesvědčovat k půjčkám, společným investicím nebo převodům majetku a přitom se neštítí využívat její strach ze samoty.
Starší ženy bývají navíc někdy méně obeznámené s moderními formami manipulace, včetně těch, které se odehrávají online. O to snáze uvěří romantickým prohlášením a dramatickým příběhům o údajných životních nesnázích nového partnera.
Proč je tak těžké psychopata změnit – a proč se o to raději vůbec nepokoušet
Psychopati a další toxické osobnosti jsou často mistry manipulace. Dokážou přesně odhadnout, co komu říci, jak se tvářit a jaké emoce předstírat, aby vyvolali důvěru a soucit. Navenek mohou působit jako ideální partneři – pozorní, zamilovaní, oddaní. Teprve časem se začnou objevovat náznaky: lži, výbuchy hněvu, kontrola, žárlivost, zlehčování pocitů partnerky.
Mnoho žen věří, že když budou dost trpělivé a láskyplné, partnera „vyléčí“. Odborníci se však shodují, že snaha změnit psychopata je téměř vždy marná. Psychoterapie má smysl pouze tehdy, pokud je člověk ochoten přiznat problém a aktivně na sobě pracovat – a to je u těchto osobností velmi vzácné. Často totiž necítí vinu ani odpovědnost, a proto nevidí důvod něco měnit.
Jak se bránit: včasné rozpoznání a odchod jako záchranná brzda
Nejlepší obranou je učit se rozpoznávat varovné signály: příliš rychlé tempo vztahu, tlak na závazky, dramatické životní příběhy, neúcta k hranicím, snaha izolovat partnerku od rodiny a přátel, opakované lži či zlehčování jejích pocitů. Pokud má žena pocit, že je vztah vyčerpávající, cítí se v něm méněcenná nebo se bojí partnerovy reakce, je to důležitý signál, že něco není v pořádku.
V případě, že se žena ocitne ve vztahu s psychopatem či jinou toxickou osobností, není ostudou vyhledat pomoc. V Česku působí organizace, které se specializují na podporu žen v nouzi, například Rosa, Bílý kruh bezpečí nebo Women for Women. Nabízejí právní, psychologickou i sociální pomoc a mohou být klíčové při rozhodování, jak ze vztahu bezpečně odejít.
Někdy je skutečně nejlepším a zároveň nejtěžším řešením odejít a začít znovu – i když to znamená přiznat si, že partner nebyl tím, za koho se vydával. Ochrana vlastního zdraví, bezpečí a důstojnosti by však měla mít vždy přednost před iluzí o vztahu, který se nikdy nezmění.
