77letá fitness babička změnila svůj život od základů: Shodila 30 kilo a přepsala svou budoucnost!

V době, kdy řada lidí v podobném věku spíše ubírá aktivitu, se Joan rozhodla udělat pravý opak. Nešlo přitom o jednorázovou dietu nebo krátkou výzvu. Postupně změnila režim tak, aby byl dlouhodobě udržitelný. Dnes je jí 77 let a na sociálních sítích vystupuje jako fitness influencerka.

Život mezi léky, bolestí a omezením

Joan v minulosti popisovala, že bojovala s vysokým krevním tlakem a také s refluxem. K tomu se přidaly otoky a bolesti, které jí komplikovaly běžný pohyb. V textu se uvádí, že ji trápily klouby a kvůli zánětu pro ni byly problémem i schody.

V určité fázi měla podle svých slov pocit, že se situace nelepší a že se jen „udržuje“ pomocí léků. Právě tehdy do děje výrazně vstoupila její dcera Michelle MacDonald, která pracuje jako fitness trenérka a konzultantka životního stylu.

„Zvýšení dávky“ jako moment, který ji nakopl

Joan otevřeně popsala situaci s lékaři takto: „Moji lékaři chtěli zvýšit dávku, protože můj krevní tlak se nestabilizoval,“ uvedla.

Podle dostupných informací jí Michelle navrhla, aby místo dalšího navyšování medikace zkusila investovat energii do pohybu a postupné změny životního stylu. A Joan souhlasila.

Dcera upozornila na riziko: v centru pozornosti byl pas

Michelle zároveň mluvila o obavách, které u ní vyvolal obvod pasu její matky. V textu se uvádí, že šlo o 100 centimetrů a že to vnímala jako možný varovný signál z hlediska kardiovaskulárních rizik.

Její vyjádření je v původním textu citováno takto: „Existují jasné důkazy, že obvod pasu ženy 90 cm nebo více je přímo spojen s vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění,“ řekla Michelle. A dodala i širší pohled na dlouhodobé užívání medikace: „Myslím, že můžeme s jistotou říci, že jak člověk stárne, čím více léků bere, tím více se hromadí vedlejší účinky a snižuje se kvalita jeho života,“ dodala.

Nový režim: trénink pětkrát týdně a postupné změny v jídle

Joan pochází z Ontaria, aktuálně ale podle článku žije v Mexiku. Její týdenní rutina má být postavená na tom, že pět dní v týdnu cvičí a kombinuje více typů aktivit – zmiňuje se kardio, jóga a vzpírání.

Zásadní roli hrála i strava. Michelle podle textu zvýšila podíl bílkovin a rozložila jídlo do čtyř až pěti porcí denně. Součástí přístupu mělo být také postupné zvyšování zátěže v posilovně.

Joan: rozhodnutí padlo během dvou dnů

Joan popsala vlastní motivaci v citaci, kterou je potřeba brát jako její osobní výpověď: „Nemusela jsem o tom dlouho přemýšlet. Po dni, možná dvou, jsem se rozhodla, že musím udělat něco pro sebe, místo abych se soustředila na všechny ostatní a bylo mi mizerně. Tak jsem se dostala pod křídla své dcery. Díky bohu, že jsem to dokázala,“ vzpomínala.

Co je „progresivní přetížení“ a proč na něm stavěli

V původním textu zaznívá i vysvětlení principu, na kterém měl být trénink založený. Citace uvádí: „Pracujeme na budování svalů pomocí promyšleného programování zaměřeného na progresivní přetížení. Progresivní přetížení není nová technika, je to jen způsob, jak se klient nebo sportovec v posilovně časem stane silnějším a zručnějším, se zlepšenou pohyblivostí a rozsahem pohybu,“ vysvětlila zkušená fitness trenérka.

Podle článku se díky tomuto nastavení podařilo Joan zhubnout 20 kilogramů za šest měsíců. Později si měla udržet celkový úbytek až 30 kilogramů.

Nešlo to hladce: reflux, léky a hospitalizace

Článek zároveň připomíná, že změna nepřišla „přes noc“. Joan zpočátku narážela na limity – například cviky s ohýbáním jí měly zhoršovat reflux. V prvním roce také podle textu pokračovala v užívání léků na tlak souběžně s programem.

V původním znění se uvádí, že to pro ni mělo i komplikace: krevní tlak jí prudce kolísal a byla kvůli tomu opakovaně hospitalizována. Přesto u režimu zůstala.

Lékař sledoval hodnoty

Joan v citaci popisuje i to, jak vnímala první výsledky: „Cítila jsem se opravdu dobře, že jsem tolik zhubla, bylo to víc, než jsem plánovala,“ uvedla a doplnila: „Můj lékař sledoval můj krevní tlak a řekl, že se postupně snižuje.“

Udržet 30 kilo dole je rarita. Joan je podle dcery výjimka

V textu se píše, že Joan si udržuje úbytek 30 kilogramů a že později přestala brát léky na krevní tlak a cholesterol. Současně Michelle upozorňuje, že dlouhodobé udržení výrazného váhového úbytku je obecně obtížné.

O výsledcích mluvila i ona: „Bylo skvělé vidět, že někdo ve věku 70 let může dosáhnout stejných výsledků jako někdo jiný ve věku 30 let,“ uvedla Michelle.

Zároveň se v článku objevuje její postoj k rychlým dietám – nepodporuje módní směry ani extrémně rychlé hubnutí. Za rozumné tempo považuje přibližně jedno kilo týdně, s tím, že u lidí s vyšší nadváhou může být úbytek zpočátku rychlejší.

„Nejen existovat.“ Proč její příběh rezonuje

Joan dnes sdílí svůj životní styl online – má sociální sítě, web i aplikaci. A v závěru článku vysvětluje, proč pro ni změna nebyla jen o čísle na váze, ale o pocitu, že znovu žije naplno.

Její slova jsou citována takto: „Víte, pomohla jsem tolika lidem, kteří říkali, že když viděli, co dokážu, dodalo jim to naději. Pokud máte naději, můžete to zkusit. Nemusíte stárnout a slábnout. Stále stárnete, ale můžete být energičtí. Máte život, ne jen existenci, a já jsem si uvědomila tohle: Prostě jsem existovala,“ přiznala upřímně.

Na závěr přidala i apel, že cesta není bez nejistoty a emocí, ale nemá smysl se předem vzdávat: „Nespokojme se s málem!“ – vzkazuje Joan, která zároveň říká, že „ne každý je pořád šťastný, ale já jsem v poslední době opravdu šťastná mnohem častěji, a to je určitě lepší než být nešťastná“.