Jedna věta pronesená v afektu může u dítěte zanechat stopu na roky dopředu. Psycholožka Eliza Pressman upozorňuje, že některé formulace dokážou podkopat sebevědomí, vyvolat úzkost nebo v dítěti pěstovat pocit viny – i když to rodič „nemyslí zle“. Které věty je lepší z rodinné komunikace úplně vyřadit?
Slova od rodičů se ukládají hlouběji, než si myslíme
To, jak s dítětem mluvíme, utváří jeho vnitřní dialog: jak o sobě přemýšlí, jak zvládá chyby, jak se staví k výzvám i jaké hranice si nastavuje v budoucích vztazích. Věty, které dospělému mohou připadat „banální“, se u dítěte často mění v přesvědčení typu „nejsem dost dobrý“ nebo „musím si lásku zasloužit“.






