Každý z nás má někdy pocit, že se topí v reklamách na zázračné čisticí prostředky. Jeden na podlahu, druhý na okna, třetí na vodní kámen, čtvrtý na mastnotu v troubě... Naše skříňky pod dřezem přetékají barevnými plastovými lahvemi plnými agresivní chemie, která nás stojí nemalé peníze a dráždí naše plíce i kůži. Ale ruku na srdce – byly naše babičky špinavé? Měly doma nepořádek? Právě naopak. Jejich domovy zářily čistotou, voněly mýdlem a čerstvým vzduchem, a přitom neměly k dispozici nic z toho, co nám dnes vnucuje televize.
Před pár měsíci se mi do rukou dostala stará, kůží vázaná knížka. Byl to deník mé babičky, která prožila celý život na venkově. Mezi recepty na nejlepší kynuté buchty a poznámkami o tom, kdy zasít mrkev, jsem našla kapitolu s názvem: „Domácí lékárna pro dům“. To, co jsem tam objevila, mi doslova vyrazilo dech. Jsou to rady, které se v naší rodině dědily po generace, ale v záplavě moderní doby jsme na ně úplně zapomněli. Vyzkoušela jsem je a výsledek? Moje domácnost nebyla nikdy čistší a moje peněženka nikdy plnější.
