Moje máma dávala rodinu na první místo celý život. Bez kalkulu, bez stížností. Pět těhotenství, pět dětí a nekonečné roky péče formovaly její dny. Vzdala se kariéry i snů, protože věřila, že buduje něco posvátného. Věřila, že láska stačí.
Můj otec byl jiný. Posedlý image a tím, jak ho vidí ostatní. Chtěl velkou rodinu jen proto, aby se mohl chlubit před přáteli. Maminka pro něj byla jen „součástí kulis“.






