Právě masové rozšíření však znamená i masové dopady. Kritika se soustředí na dvě hlavní oblasti: ekologické a etické důsledky výroby a také možná zdravotní rizika u některých způsobů zpracování a u potravin, v nichž palmový olej nahrazuje kvalitnější tuky.
1) Odlesňování a dopady na lidi i zvířata
Produkce palmového oleje je dlouhodobě spojována s rozsáhlým odlesňováním tropických oblastí. Kácení a vypalování pralesů kvůli plantážím může vést k ničení ekosystémů a úbytku biodiverzity. Vedle přírodních škod se často zmiňují i sociální dopady – tlak na místní komunity a spory o půdu.
Výrobní řetězec palmového oleje bývá proto označován za problematický nejen z hlediska klimatu a ochrany přírody, ale i kvůli otázkám lidských práv a zacházení s volně žijícími zvířaty v oblastech, kde se plantáže rozšiřují.
Pro spotřebitele to znamená jediné: pokud už palmový olej kupují, je na místě zajímat se o jeho původ a dávat přednost výrobkům, které jasně deklarují odpovědnější přístup. Zároveň platí, že v běžných potravinách se s palmovým olejem setkáte často a někdy bez výrazného upozornění na přední straně obalu.
2) Zdravotní stránka: záleží na zpracování i množství
V souvislosti s palmovým olejem se někdy zmiňují jeho antioxidační vlastnosti. Ty se však týkají především surového (nerafinovaného) palmového oleje. V potravinářství se naopak velmi často používá rafinovaná a technologicky upravená forma, která se může chovat odlišně.
U průmyslově zpracovaných tuků se diskutuje vznik nežádoucích látek při rafinaci a působení vysokých teplot. Zmiňují se například glycidylestery mastných kyselin a také trans-izomery mastných kyselin. Tyto sloučeniny jsou spojovány se zdravotními riziky, zejména při dlouhodobé a časté konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin.
V praxi se nejčastěji řeší dopad na kardiometabolické zdraví – tedy souvislost s aterosklerózou, obezitou a rizikem diabetu 2. typu. Zároveň se objevují varování, že největší zátěž může nést trávicí systém, protože některé typy tuků a jejich technologické úpravy mohou být pro organismus hůře stravitelné. V této souvislosti se zmiňuje možný negativní vliv na játra, slinivku břišní a střeva, zejména pokud palmový olej tvoří častou součást jídelníčku v podobě levných polotovarů a sladkostí.
Kde ho Češi najdou nejčastěji
Palmový olej se v praxi objevuje v celé řadě výrobků. Typicky jde o potraviny, u nichž má zlepšit konzistenci, prodloužit trvanlivost nebo snížit náklady. Často se s ním setkáte například v:
pomazánkách, čokoládách a cukrovinkách, pečivu, zmrzlinách, tyčinkách, chipsech, instantních polévkách a hotových jídlech. Překvapivě se může objevit i v některých kosmetických přípravcích.
Jak se mu vyhnout: jednoduché kroky v obchodě
1) Čtěte složení
Nejspolehlivější je kontrola etikety. Hledejte výrazy jako palmový olej, případně palmový tuk. V některých případech může být uveden i jako součást směsi rostlinných tuků – pak je dobré zjistit, zda výrobce upřesňuje, o jaké tuky jde.
2) Omezte vysoce průmyslově zpracované potraviny
Nejvíce palmového oleje bývá v levných sušenkách, sladkostech, polevách, náplních a polotovarech. Pokud je omezíte, snížíte nejen příjem palmového oleje, ale často i množství cukru, soli a dalších aditiv.
3) Dejte přednost kvalitnějším tukům
Pro domácí vaření je obvykle rozumnější sáhnout po tuku, u něhož znáte původ i účel použití. Vhodná volba se liší podle toho, zda smažíte, pečete, nebo připravujete studenou kuchyni.
Proč se používá dál, i když je kolem něj tolik kontroverzí
Důvod je prostý: palmový olej je pro výrobce ekonomicky výhodný a technologicky praktický. Spotřebitelé ho navíc často kupují nevědomky, protože je součástí oblíbených výrobků a na obalu nebývá vždy na první pohled zřejmý.
Pokud však chcete mít větší kontrolu nad tím, co jíte, i nad tím, jaký dopad mají vaše nákupy, vyplatí se u palmového oleje zpozornět – a začít u úplně jednoduché věci: otočit výrobek a přečíst složení.
