Ve spánku mozek třídí a ukládá vzpomínky, propojuje starší zkušenosti s novými a zároveň se zbavuje látek, které mohou být pro nervovou tkáň škodlivé. Tyto procesy se dávají do souvislosti i s onemocněními, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. Spánek také pomáhá ukládat informace spojené s fyzickými aktivitami do dlouhodobé paměti, což se může projevit například na koordinaci a učení pohybu.
Ne vždy ale tělu dopřejeme tolik odpočinku, kolik potřebuje. Někdy za to mohou poruchy spánku, jindy pracovní režim nebo to, že dáme přednost jiným aktivitám. Dlouhodobý nedostatek spánku si přesto vybírá svou daň – na koncentraci, náladě i celkovém zdraví.
Čínská studie: denní spánek a dlouhá noc mohou souviset s vyšším rizikem mrtvice
Skupina čínských vědců z University of Science and Technology ve Wu-chanu se v sérii výzkumů zaměřila na to, co může znamenat časté spaní během dne. Podle informací zveřejněných prostřednictvím EurekAlert sledovali souvislost mezi spánkovými návyky a výskytem mrtvice.
Výsledky ukázaly, že lidé s průměrným věkem 62 let, kteří spí přes den nebo kteří v noci spí devět hodin a více, měli vyšší riziko mrtvice.
Jak velký byl vzorek a co se během let sledování stalo
Studie trvala šest let a zahrnovala 31 750 lidí v Číně s průměrným věkem 62 let. Na začátku sledování účastníci neměli mrtvici ani jiné zdravotní problémy. Během sledovaného období bylo zaznamenáno 1 557 případů mrtvice.
Podle zjištění si 8 % účastníků zdřímlo 90 minut nebo déle a 24 % spalo devět a více hodin denně. U těchto skupin vyšlo zvýšené riziko mrtvice – o 23 % vyšší ve srovnání s lidmi, kteří spali sedm až osm hodin denně. Zároveň ti, kteří dlouho spali v noci a zároveň si zdřímli i přes den, prodělali mrtvici o 85 % častěji.
Znamená to, že si už nikdy nemáme zdřímnout?
Výsledky mohou znít dramaticky, ale je potřeba je číst opatrně. Studie upozorňuje na souvislost mezi určitými spánkovými návyky a rizikem mrtvice; neznamená to však automaticky, že právě zdřímnutí je přímou příčinou. U části lidí může být delší denní spánek spíše příznakem jiného problému – například nekvalitního nočního spánku, únavy nebo dosud neodhalených potíží.
Autoři zároveň připouštějí, že uváděné riziko nemusí být tak vysoké, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přesto platí, že pokud je potřeba spát přes den častá, dlouhodobá nebo se zhoršuje, může být rozumné zbystřit.
Kdy zpozornět a řešit to s lékařem
Nejde o to panikařit kvůli občasnému odpočinku, ale všímat si změn. Zpozornět je vhodné zejména tehdy, pokud:
• usínáte přes den pravidelně a neplánovaně (například při práci, u televize nebo v dopravě),
• bez denního spánku se „neobejdete“ a únava vás omezuje,
• v noci spíte velmi dlouho (okolo devíti hodin a více) a přesto se necítíte odpočatí,
• denní zdřímnutí trvá dlouho (například 90 minut a více),
• přidávají se další potíže – například výrazné chrápání, lapání po dechu ve spánku, ranní bolesti hlavy nebo výkyvy krevního tlaku.
Spánek je pro zdraví zásadní, ale i on může někdy naznačovat, že tělo něco řeší. Pokud máte pocit, že se vaše únava vymyká běžnému režimu, je na místě probrat situaci s odborníkem a hledat příčinu dříve, než se projeví vážnější komplikace.
