Osmnáctiletá Sabrina se blížila ke dni své promoce s rostoucí nervozitou. Nešlo však o obavy z budoucnosti, ale o strach z přítomnosti jejího otce Petea, který pracoval jako horník. Jeho každodenní návraty domů s ušpiněným obličejem a rukama ji naplňovaly studem. Představovala si, jak by její spolužáci a jejich rodiče, často z vyšších společenských vrstev, reagovali na jeho přítomnost na slavnostním ceremoniálu.
Dva dny před promocí přišel Pete domů s nadšením a přinesl dva balíčky. V jednom byla nádherná šaty pro Sabrinu, ve druhém nový oblek pro něj samotného. Sabrina však místo radosti pocítila frustraci. "Tati, nechci, abys tam chodil," řekla pevně. "Všichni moji přátelé a jejich rodiče tam budou. Nechci, aby se mi smáli kvůli tobě." Pete byl jejími slovy zaskočen, ale rozhodl se respektovat její přání.
