Podniky proto začínají obracet pozornost k těm, které ještě nedávno samy odsouvaly na okraj – ke starším zaměstnancům ve věku 55+. Z lidí, kteří bývali považováni za těžko uplatnitelné, se stává nově vyhledávaná skupina. Důvod je jednoduchý: mají zkušenosti, znalosti prostředí a často i vysokou míru loajality. A hlavně – je jich potřeba.
„Šedesátníci nemají budoucnost“? Dnes je firmy prosí, ať zůstanou
Ještě před několika lety se ve firmách běžně uvažovalo tak, že pracovník kolem šedesátky je spíše kandidátem na odchod než na kariérní plánování. Dnes se tento postoj zásadně láme. Otevřeně to popisuje Ctirad Lolek, výkonný ředitel pro lidské zdroje Komerční banky.
„Dříve jsme si mysleli, že lidé kolem šedesátky už nemají pro firmu budoucnost. Dnes je situace opačná – snažíme se je přesvědčit, aby s námi zůstali co nejdéle, i když už dosáhli důchodového věku,“ říká. Přiznává, že tento obrat není výsledkem módního trendu, ale tvrdé reality trhu práce, který popisuje jako reakci na „totální nedostatek pracovní síly“.
Firmy si tak začínají uvědomovat, že odchod zkušených lidí do důchodu ze dne na den může být pro jejich provoz fatální. Zároveň zjišťují, že přesvědčit starší zaměstnance, aby zůstali, bývá často snazší než hledat a zaučovat mladé nováčky.
Know-how mizí s poslední směnou
Na riziko, které přináší nekontrolovaný odchod seniorních pracovníků, dlouhodobě upozorňuje i Kateřina Musilová, koordinátorka projektu Zlatá práce pod záštitou Nadace Krása pomoci. Podle ní nejde jen o samotný počet lidí, ale hlavně o to, co si s sebou odnášejí.
„Je důležité, aby s odchodem zaměstnanců nezmizelo i jejich know-how. Firmy se musí naučit, jak je udržet co nejdéle,“ vysvětluje. Právě know-how – tedy nepsané zkušenosti, postupy a znalost konkrétního prostředí – bývá často hodnotnější než jakýkoli manuál nebo interní směrnice.
Musilová zároveň upozorňuje, že se mění i chování menších firem. Ty si stále častěji uvědomují, že zaměstnanci ve věku 50+ nejsou „pomalí a drazí“, ale naopak představují stabilní oporu týmu. Menší podniky podle ní tyto lidi začínají vyhledávat, protože je vnímají jako loajální, spolehlivé a méně náchylné k častému střídání zaměstnavatelů.
Starší pracovníci jako symbol stability. Mladost už není hlavní lákadlo
Na rostoucí oblibu starších uchazečů upozorňuje také Ludmila Fatková z personálně poradenské společnosti mBlue Czech. Podle ní se v posledních letech mění i to, jak se na kandidáty kolem padesátky dívají majitelé firem.
„Majitelé firem vidí v kandidátech kolem padesátky stabilní pracovníky, kteří si váží dobré práce a nemají ambice po krátké době odcházet,“ říká. Právě stabilita a vděčnost za kvalitní podmínky se stávají argumenty, které převažují nad obavami z vyššího věku.
Změna je patrná i v tom, jak se velké společnosti prezentují navenek. Fatková popisuje příklad z praxe: „Jedna manažerka z velké nadnárodní firmy mi nedávno řekla, že už o sobě neříkají, že jsou mladá a perspektivní firma, ale že jsou stabilní. Přizpůsobují se stárnoucí populaci,“ dodává.
Jinými slovy – „mladá a dravá firma“ už není univerzálním lákadlem. V době, kdy stárne jak populace, tak zaměstnanecká základna, začínají firmy sázet na image jistoty, dlouhodobosti a předvídatelnosti. A právě v tom mají starší zaměstnanci svou nezastupitelnou roli.
Zkrácené úvazky: velká slabina českého trhu práce
Přes všechny pozitivní signály ale zůstávají oblasti, kde Česko výrazně zaostává. Jednou z nich jsou zkrácené úvazky a flexibilní formy práce, které by starším lidem často umožnily zůstat v zaměstnání déle – například při zdravotních omezeních nebo při péči o partnera či rodiče.
Kateřina Musilová upozorňuje, že nabídka částečných úvazků je stále velmi omezená: „Zkrácené úvazky jsou stále spíše doménou rodičů malých dětí. Starší zaměstnanci, kteří by je potřebovali například ze zdravotních důvodů nebo kvůli péči o blízké, mají jen omezené možnosti,“ vysvětluje.
Podle ní bude do budoucna klíčové, aby se firmy naučily lépe rozkládat práci mezi generace a nastavily podmínky tak, aby nedocházelo k napětí mezi mladšími a staršími kolegy. Musilová varuje: „Je potřeba, aby starší pracovníci neměli pocit, že se zaměstnavatelé zaměřují jen na mladé, a naopak,“ dodává. Bez toho hrozí, že se pracoviště stanou bojištěm mezi „mladými dravci“ a „starými mazáky“ – a na to už firmy nemají prostor ani čas.
Programy pro starší? Má je jen menšina firem
Přestože zájem o zaměstnance 55+ roste, cílená podpora seniorních pracovníků je zatím spíše výjimkou. Upozorňuje na to Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace personalistů ČR a generální ředitelka společnosti ManpowerGroup.
„Pouze 19 procent firem uvádí, že má nějaký program zaměřený na starší zaměstnance. To je velmi nízké číslo,“ konstatuje. V praxi to znamená, že většina podniků sice starší lidi zaměstnává, ale systematicky s nimi nepracuje – chybí jim speciální školení, mentoringové programy, přizpůsobení pracovního prostředí nebo kariérní plánování v pozdější fázi života.
Rezlerová tak nepřímo naznačuje, že se firmy teprve učí chápat starší zaměstnance jako samostatnou a strategicky důležitou skupinu, která vyžaduje jiný přístup než třicetiletí nebo čerství absolventi.
Stát tlačí na delší práci. Slevy na pojistném mají přilákat seniory
Do hry vstupuje i stát, který si uvědomuje, že bez aktivních seniorů se důchodový systém i trh práce dostanou pod obrovský tlak. Ministr práce Marian Jurečka opakovaně zdůrazňuje, že udržení starších lidí v zaměstnání je zásadní.
Podle dat resortu má do roku 2035 z trhu práce odejít zhruba 1,2 milionu osob. Jurečka proto varuje, že není možné, aby tito lidé z práce „zmizeli“ naráz: „Je nezbytné, aby tito lidé zůstávali pracovat co nejdéle a neodcházeli ze dne na den,“ říká.
Stát se snaží motivovat jak zaměstnavatele, tak samotné pracovníky prostřednictvím úlev na sociálním pojištění. Od února 2023 mohou lidé starší 55 let využít pětiprocentní slevu na sociálním pojištění při práci na zkrácený úvazek. Podle ministra by ale tato podpora měla být ještě výraznější, aby se skutečně promítla do masovějšího využívání částečných úvazků a delší pracovní aktivity seniorů.
Každý pátý důchodce stále pracuje. Trend je rostoucí
Čísla Českého statistického úřadu ukazují, že senioři už dnes nejsou z pracovního života vytlačeni. Podle dat z roku 2021 pracuje v Česku přes 560 tisíc z 2,8 milionu důchodců – tedy zhruba každý pátý. To je výrazný podíl, který má potenciál dál růst.
Detailnější statistiky z roku 2022 ukazují, že 163,5 tisíce seniorů bylo zaměstnáno v pracovním poměru a dalších 34 tisíc působilo jako OSVČ. Jde tedy o stovky tisíc lidí, kteří i v důchodovém věku odvádějí práci, platí daně a pomáhají udržovat chod ekonomiky.
Ministr Jurečka proto upozorňuje, že trend pracujících důchodců je vzestupný, ale stále nevyužívá plný potenciál. Stát by podle něj měl dál hledat cesty, jak motivovat firmy, aby aktivněji zaměstnávaly starší lidi, a zároveň aby se seniorům práce vyplácela i finančně.
Budoucnost: bez seniorů se český trh práce neobejde
Stárnutí populace, masivní odchody do důchodu a nedostatek mladých lidí na trhu práce vytvářejí kombinaci, která zásadně mění pravidla hry. Pro firmy to znamená jediné: pokud se nenaučí efektivně pracovat se staršími zaměstnanci, budou mít v příštích letech velký problém obsadit klíčové pozice.
Nejde přitom jen o samotné zaměstnávání, ale o komplexní přístup – od přizpůsobení pracovních podmínek (flexibilní úvazky, ergonomie, zdravotní podpora) přes programy předávání know-how až po cílené vzdělávání a rekvalifikace i po padesátce či šedesátce. Zároveň bude nezbytné udržet na pracovištích mezigenerační rovnováhu, aby se mladší necítili blokováni a starší odepisováni.
Jedno je jisté: pracovníci 55+ se z „ohrožené skupiny“ definitivně posouvají do role klíčového aktéra. A otázka už nezní, zda je firmy začnou brát vážně, ale zda to stihnou včas.
