Výzkumy ukazují, že ve srovnání s obdobím před pandemií covidu utrácejí mladí více za aktivity, u nichž je vyšší šance potkat nové lidi. Nejde přitom jen o sport: v kurzu, klubu nebo na lekcích se lidé setkávají opakovaně, mají společné téma a snáze prolomí počáteční bariéry.
„Nikdy nebyla osamělejší generace“: nejhůř jsou na tom lidé 18–25
Podle nedávné studie se lidé ve věku 18 až 25 let cítí osamělejší než jakákoli jiná demografická skupina. U části z nich to vede k překvapivě praktickému rozhodnutí: investovat peníze do míst, kde lze potkat někoho podobně naladěného.
Někteří mladí dospělí jsou kvůli společnosti ochotni zaplatit víc za věci, které by jinak považovali za „volitelný luxus“ – typicky dražší permanentku do posilovny, členství v klubu nebo výtvarné kurzy. Nejde jen o samotnou aktivitu, ale o prostředí, v němž je „legitimní“ oslovit cizího člověka a kde se lidé vídají opakovaně.
Psychologové upozorňují, že tento věk je citlivý: mladí se často nacházejí ve fázi, kdy dělají zásadní životní rozhodnutí a přirozeně potřebují podporu okolí. Když chybí, riziko propadu do izolace roste.
Samota není jen nepříjemný pocit. Může se propsat do zdraví
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že osamělost poškozuje duševní zdraví a může ovlivňovat i tělesnou kondici. Psychické potíže se navíc mohou promítat do dalších komplikací: v souvislosti s chronickým stresem a dlouhodobou izolací se zmiňují například kardiovaskulární problémy nebo cukrovka.
V debatách o dopadech izolace se objevuje i ostré přirovnání: sociální izolace může být stejně nebezpečná a mít podobné zdravotní dopady jako vykouření 15 cigaret denně. Zmiňované následky zahrnují kardiovaskulární onemocnění, mrtvici a demenci. Přestože jde o srovnání, které má především ilustrovat závažnost problému, pointa je jasná: dlouhodobá samota není banalita.
Na druhé straně se ukazuje, že přátelství může patřit mezi důležité faktory dlouhého a zdravého života. Stabilní sociální vazby totiž často fungují jako „nárazník“ v náročných obdobích.
Proč mladí platí: když něco stojí peníze, je těžší to odfláknout
Jedním z důvodů, proč se mladí přiklánějí k placeným aktivitám, je jednoduchá psychologie závazku. Když už za něco zaplatí, cítí se mnohem více zavázaní službu skutečně využít – a je menší šance, že vynechají trénink nebo lekci.
Placené programy navíc bývají strukturovanější než jednorázové akce zdarma. Pravidelnost vytváří prostor pro opakované setkávání, což je pro navazování přátelství klíčové. A protože lidé často volí aktivity podle zájmů, roste šance, že si porozumí i lidsky.
Levnější cesta existuje: skupiny podle zájmů, kluby, galerie i dobrovolnictví
Ne každý ale může – nebo chce – „kupovat“ společenský život přes drahé členství. I proto část mladých hledá levnější způsoby, jak se dostat mezi lidi. Častou volbou jsou online komunity, které se pak přenášejí do reálného světa.
Mladí se podle svých zkušeností často připojují k facebookovým skupinám, kde najdou lidi se stejnými zájmy – a domluví se na konkrétním programu: film, večeře, společné cvičení nebo třeba pilates. Společný koníček je v tomto směru výhoda: po první akci je snazší navázat a naplánovat další setkání.
Vedle toho se jako dostupné možnosti zmiňují knižní kluby, bezplatné návštěvy galerií nebo také dobrovolnictví, které kromě kontaktů přináší i pocit smysluplnosti a pravidelnost.
Co z toho plyne: přátelství chce čas, ne jen správnou aplikaci
Společným jmenovatelem většiny cest ven z osamělosti je důslednost. Přátelství se obvykle neobjeví po jedné lekci nebo jednom večeru – vzniká postupně, díky opakovaným setkáním a sdíleným zážitkům. Placené aktivity mohou být pro někoho užitečným „startem“, ale stejně důležité je následně vztahy udržovat i mimo ně.
Dobrou zprávou je, že řada mladých při hledání kontaktů zároveň myslí na zdraví a volí především wellness a sportovní programy. Ať už ale cesta vede přes posilovnu, knižní klub nebo dobrovolnictví, klíčové je jedno: nezůstat v tom sám.
